Pulsnitz (hornolužickosrbsky Połčnica) je město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín a má přibližně 7 400[2] obyvatel.
| Pulsnitz Połčnica | |
|---|---|
 Radnice na náměstí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°10′54″ s. š., 14°0′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 290 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Budyšín |
| Administrativní dělení | 4 místní části[1] |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 26,8 km² |
| Počet obyvatel | 7 359 (2022)[2] |
| Hustota zalidnění | 275,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Němci a Lužičtí Srbové |
| Správa | |
| Status | město |
| Starostka | Barbara Lüke (nezávislá) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Am Markt 1 01896 Pulsnitz |
| Telefonní předvolba | 035955 |
| PSČ | 01896 |
| Označení vozidel | BZ, BIW, HY, KM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
Pulsnitz se rozkládá na západní hranici historického regionu Horní Lužice mimo lužickosrbskou oblast osídlení. Náleží k Západolužické pahorkatině a hlavním vodním tokem obce je stejnojmenná řeka Pulsnitz. Nejvyšším bodem je vrch Keulenberg (413 m). V Pulsnitz se nachází železniční zastávky Pulsnitz a Pulsnitz Süd na železniční trati Kamenec – Pirna.
Historie
Pulsnitz vzniklo jako srbské sídlo s vodním hradem. V písemných pramenech je prvně zmíněno roku 1225 jako Polseniz. Roku 1355 získalo od císaře Karla IV. tržní právo a v roce 1375 městské právo. V roce 1994 byl připojen do té doby samostatný Friedersdorf a roku 2009 Oberlichtenau.
Správní členění
Pulsnitz se dělí na 4 místní části:[1]
- Friedersdorf
- Friedersdorf Siedlung
- Oberlichtenau
- Pulsnitz
Pamětihodnosti
- Wehranlage Perfert (nazývaný též Husitský dům) – stavba z doby kolem roku 1420
- středověké náměstí s radnicí a památníkem sochaře Ernsta Rietschela
- zámek Oberlichtenau se zámeckým parkem
- pozdněgotický evangelicko-luterský městský kostel svatého Mikuláše
Osobnosti
- Balthasar Kestner (1561–1633), knížecí dvorní krejčí, komorník a radní v Bückeburgu
- Bartholomäus Ziegenbalg (1682–1719), první protestantský misionář a jazykovědec
- Karl Eisner (1802–1874), hudebník a skladatel
- Ernst Rietschel (1804–1861), sochař
- Julius Kühn (1825–1910), zemědělský vědec
- Alwin Hartmann (1840–1921), politik
- Georg Hempel (1847–1904), podnikatel a politik
- Walther Hempel (1851–1916), chemik
- Alwin Peschke (1869–1929), skladatel
- Rudolf Stempel (1879–1936), farář, mučedník evangelické církve
- Curt Haase (1897–po 1944), politik za NSDAP)
- Robert Johannes Classen (1908–1987), obchodník a astronom
- Günter Haase (1932–2009), geograf
- Klaus Thielmann (* 1933), profesor lékařství, východoněmecký ministr zdravotnictví
- Klaus Staeck (* 1938), grafik
- Hartmut Bonk (1939–2019), sochař a grafik
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
