Privilegium maius
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Privilegium maius (Větší privilegium) byla zfalšovaná středověká listina, vytvořená na popud rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského v letech 1358–1359. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. Privilegia minus (Menší privilegium), vydaného císařem Fridrichem I. Barbarossou v roce 1156, který tímto dokumentem povýšil bývalou Východní marku (součást Bavorského vévodství) na samostatné vévodství.
Privilegia popsaná v dokumentu měla velký vliv na rakouskou politickou scénu a vytvořila zvláštní vazby mezi rodem Habsburků a Rakouskem.
Rod Habsburků získal vládu v Rakouském vévodství v roce 1282. Rudolf IV. (1339–1365) se snažil obnovit habsburský vliv na evropskou politiku budováním příbuzenských vztahů s císařem Karlem IV. a zvyšováním vážnosti rakouských panovníků. Nepatřil však mezi sedm kurfiřtů, říšských knížat s právem volit krále, jak ustanovil Karel IV. roku 1356 ve své Zlaté bule. Podobně jako Karel učinil Prahu centrem své vlády, snažil se Rudolf o totéž ve Vídni. Propůjčil městu zvláštní privilegia, započal velkolepé stavební plány a založil univerzitu. Toto vše mělo za cíl prestiž, legitimitu a vliv rodu a jeho rakouských zemí. Pro tento účel Rudolf objednal v zimě 1358/9 vytvoření dokumentu zvaného Privilegium maius. Smyslem nároků, které byly vepsány na různá místa původního textu, bylo postavit rakouské země na roveň kurfiřtstvím a učinit je téměř nezávislé na Říši.
Privilegium maius se skládá z pěti podvržených dokumentů. Některé z nich dokonce měli vydat historické římské provincii Noricum (ležící na území dnešního Rakouska) Julius Caesar a Nero. Ačkoliv byl svazek pečlivě vytvořen podle původního dokumentu, jehož originál se v téže době „ztratil“, byl již současníky, např. Franceskem Petrarkou, označen jako podvrh.
Rudolf IV. v podvrženém dokumentu prohlásil rakouské země za arcivévodství, obdařené podobnými právy, jako měla říšská knížectví, v nichž vládli kurfiřti. Mezi tato privilegia patřilo například:
Rudolf též vytvořil titul Pfalzerzherzog (arcivévoda falcký), podobný titulu rýnského kurfiřta. První habsburský vládce, který skutečně titul arcivévoda používal, byl Arnošt Železný, který vládl ve Vnitřních Rakousích v letech 1406–1424. Od 15. století pak všechna knížata z habsburského rodu byla titulována jako arcivévodové (Erzherzöge).
Císař Karel IV. odmítl Privilegium maius potvrdit. Avšak Fridrich III., který byl jako první Habsburk korunován v roce 1452 císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci Rudolf II. a Karel VI. To však nezahrnovalo právo volit římského krále. V roce 1519 si proto musel arcivévoda Karel I. půjčit značnou sumu peněz na to, aby mohl uplatit kurfiřty, a zabezpečit si tak svoji volbu králem.
Privilegium maius umožnilo habsburským arcivévodům postavení podobné králům, dávané v cizině najevo zvláštních odznaků moci. Habsburkové obdrželi nový základ pro svoji vládu v rakouských zemích. Rakousko a habsburský rod tak splynuly v jedno. Podvrh tedy nakonec znamenal úspěch. Rod potom v pozdějších dobách publikoval zvláštní vydání dokumentu a nepřipouštěl jakékoliv diskuse o jeho pravosti.
Dokument pozbyl svého významu v roce 1806, kdy zanikla Svatá říše římská. V roce 1852 Wilhelm Wattenbach prokázal, že se jedná o podvrh, a vytvořil označení Privilegium maius a Privilegium minus, aby oba dokumenty odlišil.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Privilegium Maius na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Privilegium maius na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
