From Wikipedia, the free encyclopedia
Demokratická strana pořádá prezidentské primárky a volební shromáždění, aby vybrala delegáty na Národní sjezd Demokratické strany v roce 2024, který určí kandidáta strany na prezidenta Spojených států v prezidentských volbách v roce 2024. Volby se uskuteční ve všech 50 státech USA, Washingtonu D.C. a v pěti teritoriích USA. Budou probíhat od ledna do června 2024.[1] O znovuzvolení se uchází současný prezident Joe Biden, jeho spolukandidátkou je jeho viceprezidentka Kamala Harris.[2]
| Prezidentské primárky Demokratické strany USA 2024 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Cílem je nominace 3 795 delegátů na Národní sjezd Demokratické strany. Vítězný kandidát pak musí získat hlasy 2 271 delegátů | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát |  Spojené státy americké | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | primární volby | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | leden až červen 2024 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí volby | 2020 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | 2028 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Před volbami | Joe Biden (Volby 2020) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Po volbách | Kamala Harris (Volby 2024) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ačkoli Biden od roku 2021 opakovaně vyjadřoval svůj záměr ucházet se o znovuzvolení, v prvních dvou letech jeho prezidentství se spekulovalo, že by se o znovuzvolení nemusel ucházet kvůli svému věku a nízké popularitě.[3][4] Bývalí demokratičtí kongresmani ve Sněmovně reprezentantů včetně Carolyn Malone[5], Joea Cunninghama[6] a Tima Ryana[7] veřejně prohlásili, že by Biden neměl kandidovat. Spekulovalo se, že současný prezident může čelit velké výzvě už v primárkách, zejména ze strany člena progresivní frakce Demokratické strany.[8][9] V primárkách se objevili tři kandidáti; v březnu 2023 ohlásila svou kandidaturu Marianne Williamson[10], kterou v dubnu následoval aktivista proti očkování, environmentální právník a propagátor konspiračních teorií Robert F. Kennedy Jr.[11] a v říjnu člen Sněmovny reprezentantů za stát Minnesota Dean Phillips.[12] Kennedy Jr. se však v říjnu 2023 z demokratických primárek stáhl a rozhodl se kandidovat jako nezávislý.[13]
Biden prohrál primárky v Americké Samoi s investorem venture kapitálu Jasonem Palmerem a stal se prvním úřadujícím prezidentem, který primárky v některém ze států od roku 1980, kdy takto prohrál Jimmy Carter.[14] Nicméně všechny ostatní primárky vyhrál a udržuje si výrazný náskok v průzkumech.[15]
Dne 6. března 2024 Philips pozastavil svou kampaň poté, co předchozího večera v rámci volebního superúterý nevyhrál žádné primárky. Jedinými hlavními kandidáty na demokratickou prezidentskou nominaci zůstávají Biden, Palmer a Williamsonová. Dne 13. března 2024 bylo oznámeno, že Joe Biden nasbíral dostatečný počet delegátů, aby vyhrál demokratické primárky a stal se tak předpokládaným kandidátem.[16]
Po televizní debatě dne 27. června 2024, v níž Biden hovořil zmatečně a nesrozumitelně, se objevily hlasy v Demokratické straně vyzývající Bidena k odstoupení.[17][18] V reakci na tyto události dne 2. července vstoupila Williamsonová znovu do volebního boje.[19] Dne 21. července 2024 Biden oznámil, že se stahuje z prezidentského klání, a umožnil tak Demokratické straně vybrat nového kandidáta.[20][21] Do prezidentské nominace podpořil současnou viceprezidentku Kamalu Harrisovou.[22] Krátce poté Harris skutečně oznámila, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany v roce 2024.[23] Kandidát strany bude oficiálně zvolen na Národním sjezdu Demokratické strany, který je naplánován na 19. až 22. srpna 2024.
 | |||||||||||||||||||||||||||||
| Kamala Harrisová | Tim Walz | ||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| na prezidentku | na viceprezidenta | ||||||||||||||||||||||||||||
 |
.jpg) | ||||||||||||||||||||||||||||
| 49. viceprezidentka USA
(od 2021) |
41. guvernér Minnesoty
(od 2019) | ||||||||||||||||||||||||||||
 | |||||||||||||||||||||||||||||
| Jméno | Datum a místo narození | Zkušenosti | Zahájení kampaně | Ukončení kampaně | Domovský stát | Kampaň | Vyhrané státy v primárkách | Delegáti | Počet hlasů | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
_(cropped).jpg) |
8. června 1952 | spisovatelka a aktivistka
zakladatelka Project Angel Food kandidátka na prezidentku 2020 |
4. března 2023
28. února 2024 2. července 2024 |
7. února 2024
11. června 2024 29. července 2024 |
Washington, D.C. |  |
0 | 0 | 473 761
(2,85 %) |
[24][25][26] |
.jpg) |
20. listopadu 1942 | 46. prezident USA
(od 2021) 47. viceprezident USA (2009–2017) senátor za Delaware (1973–2009) |
25. dubna 2023 | 21. července 2024
(podpořil Harrisovou) |
Delaware |  |
49
|
3 664
(98,9 %) |
13 477 101
(87,1 %) |
[27][28] |
V souvislosti s Izraelsko-palestinským konfliktem nabrala na síle volební hnutí postavená na naléhání na voliče, aby zapsali nebo zaškrtli možnost nezávazných delegátů.
| Jméno | Počet delegátů | Počet hlasů |
|---|---|---|
| Nezávazný | 37 | 706,591 |
| Jméno | Datum a místo narození | Zkušenosti | Zahájení kampaně | Ukončení kampaně | Domovský stát | Kampaň | Vyhrané státy v primárkách | Delegáti | Počet hlasů | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Jason Palmer
|
1. prosince 1971
Aberdeen, Maryland |
investor venture kapitálu | 22. října 2023 | 15. května 2024
(podpořil Bidena, později Harrisovou) |
 |
 Kampaň
|
3
(0.1%) |
[29][30] | [29][30] | [29][30] |
.jpg) |
20. ledna 1969
(54 let) Saint Paul, Minnesota |
člen sněmovny reprezentantů za stát Minnesota
(od 2019) CEO Phillips Distilling Company (2000–2012) |
26. října 2023 | 6. břzena 2024
(podpořil Bidena, později Harrisovou) |
 |
 Kampaň
|
4 | 523,689 (3.4%) | [31][32][33] |
| Jméno | Datum a místo narození | Zkušenosti | Domovský stát | Zahájení kampaně | Ukončení kampaně | Kampaň | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
17. ledna 1954
(70 let) |
Environmentální právník |  |
19. dubna 2023 | 9. října 2023
v kampani pokračuje jako nezávislý kandidát |
Kampaň |
[34][35] |
Následující termíny primárek a volebních shromáždění byly stanoveny zákony nebo rozhodnutími státních buněk stran, ale mohou se změnit v závislosti na legislativě, plánech buněk na výběr delegátů nebo rozhodnutí státních tajemníků:[36]
Současný prezident Joe Biden v lednu 2022 prohlásil, že se hodlá ucházet o znovuzvolení, a jako svou kandidátku si ponechal Kamalu Harrisovou.[39] Dne 15. září řekl Scottu Pelleymu v rozhovoru pro CBS 60 Minutes, že se zatím ke kandidatuře nezavázal.[40] V soukromém rozhovoru s občansko-právním aktivistou Alem Sharptonem dne 3. října údajně Sharptonovi řekl, že bude usilovat o znovuzvolení.[41] Dne 11. října řekl Jaku Tapperovi v rozhovoru pro CNN, že se rozhodne, zda bude usilovat o znovuzvolení po volbách v polovině roku 2022.
V roce 2022 několik významných demokratů veřejně vyzvalo Bidena, aby se o druhé funkční období neucházel. Dne 23. června, krátce po získání demokratické nominace v guvernérském klání v Jižní Karolíně, řekl bývalý člen Sněmovny reprezentantů Joe Cunningham televizi CNN, že podle jeho názoru bude Biden na konci svého druhého funkčního období příliš starý a neměl by v roce 2024 kandidovat. CNN poukázala na to, že Biden Cunninghama podpořil v kampaních v letech 2018 a 2020.[6] V červenci kongresman Dean Phillips z Minnesoty uvedl, že se domnívá, že by demokraté měli v roce 2024 nominovat někoho z mladší generace, a následující týden s ním souhlasila i jeho kolegyně Angie Craigová.[7] Dne 1. srpna tehdejší poslenkyně Carolyn Maloney řekla deníku The New York Times, že si myslí, že by Biden neměl v roce 2024 kandidovat, a že věří, že kandidovat nebude.[5] Později se omluvila a řekla, že by měl znovu kandidovat, ačkoliv zopakovala své přesvědčení, že Biden skutečně kandidovat nebude. V září americký poslanec a kandidát do Senátu USA za stát Ohio Tim Ryan v rozhovoru pro místní televizní stanici podobně vyzval k „generačnímu odklonu“ od Bidena.
Prezident Biden zaslal 1. prosince 2022 Demokratickému národnímu výboru (DNC) dopis, v němž žádá, aby byl v prezidentských primárkách Demokratické strany v roce 2024 kladen důraz na rozmanitost. Dne 4. února 2023 DNC formálně schválil nový harmonogram primárek na rok 2024, v němž se jako první uskuteční primárky v Jižní Karolíně a o dva dny později v Nevadě a New Hampshire. Jeden z členů Výboru pro pravidla a stanovy, který tento nový plán podpořil, Lee Saunders, dále uvedl, že tak bude lépe reprezentováno složení země.[42] Proti tomuto kroku se postavili členové z Iowy a New Hampshire, protože v těchto dvou státech se již nebudou konat první primárky. Tento krok byl také kritizován některými progresivisty, kteří tvrdili, že tento krok má zvýhodnit umírněnější kandidáty.[43][44]
Dne 6. října DNC a členové strany z Iowy dosáhli kompromisu, podle kterého se osobní volební shromáždění mohou konat ještě v lednu, ale korespondenční hlasování o delegátech se bude konat až do superúterý 5. března.[45] DNC a Demokratická strana státu New Hampshire kompromisu nedosáhly. V říjnu 2023 manažerka Bidenovy kampaně Julie Chávez Rodriguez v dopise předsedovi Demokratické strany státu New Hampshire Raymondu Buckleymu potvrdila, že Biden se v primárkách neobjeví, aby byl dodržen kalendář DNC.[46] Dne 30. října zahájili pro-bidenovští demokraté z New Hampshire, včetně Kathy Sullivanové (bývalé předsedkyně Demokratické strany v New Hampshire) a bývalých poslanců Paula Hodese a Carol Shea-Porterové, kampaň za vepsání Bidena do volebních lístků.[47]
Na Floridě, v Severní Karolíně a v Tennessee se na volebních lístcích pro primárky objeví pouze prezident Biden, a to částečně na základě rozhodnutí místních demokratických stran v těchto státech. Kampaně Philipse a Williamsonové kritizovaly tato rozhodnutí jako nedemokratická.[48][49][50]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
