české nářečí užívané v Hlučínsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Prajzština, též hlučínské nářečí, je nářečí češtiny, respektive podtyp lašských nářečí, užívaný na Hlučínsku.
11. června 1742 byl uzavřen Vratislavský mír mezi Marií Terezií a pruským králem Friedrichem II., čímž byl ukončen pruský výboj o rakouské dědictví. Marie Terezie Prusku odstoupila Kladsko a téměř celé Slezsko (s výjimkou Niska, části Opavska, Krnovska a Těšínska). Novými hranicemi Hlučínska se tak stávají řeky Opava a Odra. Obyvatelé, kteří žijí za řekou (na území Hlučínska), se stávají Prusy (prajzaci), zbytek území zůstává ve vlastnictví císařovny (cisaraci). Ztrátu Slezska potvrzuje i Drážďanský mír (25. prosince 1745), který je uzavřen po druhém útoku Pruska proti Habsburské monarchii.
Tento stav přetrvával až do roku 1918. Na území Hlučínska vzniklo specifické nářečí. Prajzština má vlivy tří jazyků: češtiny, polštiny a němčiny. Starší obyvatelé zcela samozřejmě vkládají do své mluvy germanismy nebo dokonce celé německé věty.[1]
V hlučínském nářečí publikují místní autorky Lidie Rumanová[2] a Jana Schlossarková.
Měla tak čisto, že by se dalo z dlažky ješč. /Měla tak uklizeno, že by se dalo jíst ze země./
Idu do doktora. /Jdu k lékaři./
Hledži ani huš do šklenky. /Hledí jako husa do flašky./
Zadarmo i do buta. /Když je to zdarma, bereme všechno./
Žaden něni ušity do mustra. /Nikdo není 100%./
Miž či tlušči schudnu, či chudži budu pod zelenum. /Než ti tlustí zhubnou, hubení budou mrtví./
Ma srco v galatach. /Má strach./
Je s ostudum jedna ruka. /Dělá ostudu./
Na Mutertag se v Kravařu dorty honcuju. /Na svátek matek se v Kravařích pečou dorty./
Maryka čapni, fliger leči. /Marie dřepni si, letí letadlo./
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.