Pracovní teorie hodnoty
ekonomická teorie / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pracovní teorie hodnoty je ekonomická teorie, která říká, že hodnota statku je určena celkovým množstvím práce potřebné k jeho vyprodukování,[1] spíše než by byla určena užitím nebo potěšením, které z něho získává jeho vlastník. Nejčastěji je spojována s marxistickou ekonomií i když byla použita i ranými klasickými ekonomy jako byl Adam Smith a David Ricardo a později byla použita i anarchistickými ekonomiemi (např. mutualismem). Hodnota zboží a služeb je podle této teorie určena množstvím práce nezbytné k jejich vyprodukování.
Princip teorie spočívá v myšlence, že v primitivních společnostech byla započata výroba komodit z volně dostupných surovin volně dostupnými prostředky – celá jejich hodnota tedy tkvěla v práci vynaložené na jejich výrobu. Výrobky, které nejsou spotřebovány, se stávají přebytkem – kapitálem, který je dále užíván k produkci dalších výrobků. Podle klasického přístupu teorie pracovní hodnoty je tento kapitál ztělesněním vykonané práce, kterou dále reprodukuje. Hodnotu zboží tedy určuje pouze objem práce, kterou toto zboží „ztělesňuje“, přičemž je započítána i práce vložená do kapitálu nutného k jeho produkci.[2]
Hodnota komodity je závislá na průměrném množství práce, která je vykonána k jejímu vytvoření a není tedy závislá na množství práce, která byla vynaložena k výrobě konkrétního výrobku. Odvíjí se ovšem od výkonnosti a schopností všech výrobců jako celku – ve chvíli, kdy klesá průměrná výkonnost výrobců v daném odvětví, stoupá cena výrobků jím produkovaných. Určování hodnoty zboží tedy není závislé na nabídce a poptávce či jeho užitné hodnotě, nýbrž na množství práce v něm obsažené – jeho tržní cena ale může být těmito faktory ovlivněna. Teorie pracovní hodnoty je tak diametrálně odlišná od jiných přístupů, které odvozují hodnotu od užitku ze zboží, práce ušetřenou jeho pořízením či zákonů nabídky a poptávky.