Pozůstalost
From Wikipedia, the free encyclopedia
Na tento článek je přesměrováno heslo Dědictví. Tento článek je o jmění zůstavitele. Další významy jsou uvedeny na stránce Dědictví (rozcestník).
Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě nevymahatelných osobních práv a povinností. Jde o souhrn veškerého majetku (aktiv) a jeho dluhů (pasiv), která se zjišťují v rámci řízení o pozůstalosti. Ve vztahu k dědici se nazývá dědictvím a právo na ně vzniká smrtí zůstavitele.[1] Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti.[2]
O pozůstalosti rozhoduje zůstavitel, určuje, kdo bude jeho dědicem. Zůstavitel může ovlivnit to, jak bude vypadat po jeho smrti vypořádání jeho majetku a splněny jeho příkazy či případná přání, a to:
- dědickou smlouvu,
- manželskou smlouvu o majetkovém režimu, kterou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství smrtí (taková smlouva se v této části považuje za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti),
- závětí,
- dovětkem,
- prohlášením o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude (tzv. negativní závěť),
- přikázáním započtení na dědický podíl,
- smlouvu o zřeknutí se dědického práva a
- povoláním vykonavatele závěti.[3]