Pokratický potok

Pokratický potok
	Pokratický potok při průtoku Pokraticemi
Základní informace
Délka toku	7,2 km
Plocha povodí	19,3 km²
Průměrný průtok	u ústí ~0,3 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-13-05-002
Pramen
	Nový Dvůr; 50°35′1″ s. š., 14°8′39,6″ v. d.; ~584 m n. m.
Ústí
	do Labe v Litoměřicích; 50°31′51,6″ s. š., 14°7′58,2″ v. d.; 143 m n. m.
Protéká
	Česko (Ústecký kraj – Lbín, Pokratice, Litoměřice)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pokratický potok je pravostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje malé území na jižním úpatí Českého středohoří v okrese Litoměřice. Délka toku od pramene k ústí činí 7,2 km. Jedná se o vodní tok 2. řádu.

Stručná fakta Základní informace, Délka toku ...

Zavřít

Pokratický potok pramení při samém okraji Českého středohoří na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce přes 580 metrů nedaleko Nového Dvora. Východně od obce Lbín do něho přitéká několik pravostranných bezejmenných toků. Poté protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov stále na jih, směrem k chráněnému území Bílé stráně. Potok zde tvoří převážně opuka a čedič. Dnes v této části podél toku vede turisticky značená cesta hojně navštěvována výletníky z nedalekých Litoměřic. V 16. století se zde pokoušeli zdejší obyvatele najít zlato, ale bez úspěchu. Od potoka směrem na Bílé stráně dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok Pokratického potoka, který zarůstá převážně jasanem a topolem osikou. Brzy na jaře roste v této části toku květena typická pro lužní les jako je jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, violka vonná a prvosenka jarní. Potok následně protéká Pokratickým rybníkem směrem k bývalé obci Pokratice, které jsou dnes součástí města Litoměřice a po níž potok získal svůj název. Zde v minulosti stávalo několik mlýnů, dnes již zaniklých a nebo využívaných k rekreačním účelům. Potok se zde dostává do zděného koryta vystavěném v 30. letech 20. století poté, co způsobil značné povodňové škody v roce 1929. Tok dále protéká panelovým sídlištěm, poblíž železničního nádraží protéká pod rušnou křižovatkou s železničním přejezdem a o kus níže vtéká do tunelu a je veden pod starou části Litoměřic. Tunel jej dovede až k ústí, kde se stává nedaleko Střeleckého ostrova^[1] pravostranným přítokem Labe.

Barokní mlýn v Litoměřicích – Jarošova, Litoměřice, kulturní památka

Pokratický potok pod Bílou strání v místech kde se v minulosti pokoušeli najít zlato
Pokratický potok ve zděném korytě vystavěném ve 30. letech 20. století