Pokoutníkovití

Pokoutníkovití
	Pokoutník
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	klepítkatci (Chelicerata);
Třída	pavoukovci (Arachnida);
Řád	pavouci (Araneae);
Podřád	dvouplicní (Labidognatha);
Nadčeleď	Agelenoidea;
Čeleď	Pokoutníkovití (Agelenidae); C. L. Koch, 1837
rody
	Agelena; Agelenopsis; Hololena; Tegenaria; a další;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pokoutníkovití (Agelenidae) je čeleď pavouků. Celosvětově zahrnuje 1387 druhů v 96 rodech. Pokoutníkovití jsou rozšířeni po celém světě. V Česku žije 13 druhů v osmi rodech.^[1]^[2]

Stručná fakta Vědecká klasifikace, Říše ...

Zavřít

Jedná se o poměrně velké pavouky – měří od 5 do 18 mm a jsou tak jedněmi z našich největších pavouků. Jejich významným rozpoznávacím znakem je tvar zadních snovacích bradavek, které jsou vždy dvoučlánkové a mnohem delší než přední snovací bradavky. Hlavohruď je mohutná, vpředu zúžená a téměř stejně velká jako zadeček, většinou hnědá. Krátká a mohutná klepítka mají kondylus. Oči ve dvou řadách po čtyřech. Nohy dlouhé a chlupaté. Na tarzálních článcích je přítomná řada trichobotrií (chloupky schopné vnímat zvukové vibrace), které směrem ke konci nohy nabírají na délce. Noha zakončena třemi drápky. Tělo je porostlé peříčkovitými (plumózními) chloupky. Zadeček je vejčitý, většinou tmavě šedý či hnědý s výraznou skobovitou kresbou. Pokoutníci nemají kribelum, na jeho místě je kolulus. Tomuto obecnému popisu pokoutníkovitých částečně odporují dva rody. Pavouci rodů Coleotes a Inermocoelotes mají krátké nohy, žijí v úzkých pavučinových rourkách v zemi a odlišují se i jinak, například péčí o mláďata.^[2]^[3]

Někteří pokoutníci tkají dosti rozlehlé vodorovné sítě ve tvaru nepravidelné nálevky zakončené pavučinovou rourkou. Pavučina neobsahuje lep a pavouk vždy pobíhá po její horní straně. To je také jedním z rozpoznávacích znaků této čeledě. Tato pavučina je vícevrstevná, na rozdíl od křižáků nemusí každý den síť obnovovat, ale stále ji zdokonaluje, takže starší sítě mají mnoho vrstev, které kořisti znesnadňují útěk. Jakmile se v síti objeví kořist, pokoutník, který číhá v ústí rourky, na ni okamžitě zaútočí, případně kolem ní nejprve obíhá a opřádá ji pavučinou. Usmrcenou kořist si odnese do pavučinové rourky. V této rource probíhá i kopulace a bývá zde zavěšován kokon s vajíčky. Rourka je oboustranně otevřená, což pavoukovi usnadňuje útěk v případě nebezpečí.^[2]^[3]

V přírodě se vyskytují prakticky ve všech biotopech od nížin až po horské oblasti. Žijí pod kůrou ve štěrbinách skal v suti, na kamenech. Často žijí synantropně ve sklepích, na půdách, v hospodářských stavbách a lidských obydlích.^[2]

Pavouci rodů Coleotes a Inermocoelotes obývají výhradně lesní biotopy, kde staví pavučinové rourky v zemi, u jejichž nálevkovitého ústí číhají na kořist. Rourka bývá poměrně úzká – asi 1 cm v průměru – a dlouhá až 10 cm; na povrchu se rozšiřuje do nálevky, opatřené rozbíhajícími se vlákny, na kterých se zachytí procházející kořist.^[2]

Seznam uvádí pouze druhy žijící v ČR (podle Kůrka a kol.)^[2] (Seznam všech českých pavouků uvádí Seznam pavouků Česka)

Agelena – pokoutník

Ve světě 44, v Česku 1 druh

Agelena labyrinthica (Clerk, 1757) – pokoutník nálevkovitý – na lesních okrajích a světlinách staví velké sítě, v ČR hojný

Allagelena – pokoutník

Ve světě 9 druhů, v Česku 1 druh

Allagelena gracilens (C.L.Koch, 1841) – pokoutník štíhlý – na vyšší vegetaci v nížinách a teplejších oblastech, v ČR hojný

Coelotes – punčoškář

Ve světě 167, v Česku 2 druhy

Coelotes atropos (Walckenaer, 1830) – punčoškář horský – horský druh, žije v lesích, v ČR vzácný
Coelotes terrestris (Wider, 1834) – punčoškář zemní – žije v lesích od nížin až po hory, velmi hojný

Eratigena – pokoutník

Ve světě 38, v Česku 2 druhy

Eratigena agrestis (Walckenaer, 1802) – pokoutník stepní – na otevřených biotopech, u nás nepříliš hojný
Eratigena atrica (C.L.Koch, 1843) – pokoutník tmavý – velký pavouk, často v budovách, hojný

Histopona – pokoutník

Ve světě 23, v Česku 1 druh

Histopona torpida (C.L.Koch, 1837) – pokoutník hajní – v nepříliš vlhkých lesích, původní evropský druh, v ČR velmi hojný

Inermocoelotes – punčoškář

Rod žije pouze v Evropě – 15 druhů, v Česku 1 druh

Inermocoelotes inermis (L. Koch, 1855) – punčoškář lesní – ve všech typech lesů od nížin až po hory, v ČR velmi hojný.

Tegenaria – pokoutník

Ve světě 121, v Česku 4 druhy

Tegenaria campestris (C.L.Koch, 1834) – pokoutník polní – listnaté lesy nížin a středních poloh, nepříliš hojný
Tegenaria domestica (Clerck, 1757) – pokoutník domácí – většinou na synantropních stanovištích, v ČR velmi hojný
Tegenaria ferruginae (Panzer, 1804) – pokoutník stájový – zejména v budovách, evropský druh, v ČR velmi hojný
Tegenaria silvestris (L.Koch, 1872) – pokoutník lesní – v lesích, na sutích, v lomech, v ČR hojný

Textrix – pokoutník

Ve světě 6 druhů, v Česku 1 druh

Textrix denticulata (Olivier, 1789) – pokoutník ocasatý – teplomilný, ve skalách, sutích a okrajích lesa, nepříliš hojný

Pokoutník nálevkovitý
Pokoutník štíhlý
punčoškář horský
Punčoškář zemní
Pokoutník tmavý – dobře viditelné snovací bradavky
Pokoutník stájový
Pokoutník lesní
Pokoutník ocasatý, samec

Reference

[1]
BERN, Natural History Museum. NMBE - World Spider Catalog. wsc.nmbe.ch [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
[2]
KŮRKA, Jan; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf. Pavouci České republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 621 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2384-1, ISBN 80-200-2384-4. OCLC 907517275
[3]
BUCHAR, Jan. Naši pavouci. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 154 pages, 24 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 80-200-0331-2, ISBN 978-80-200-0331-7. OCLC 41218392

Literatura

Heiko Bellman: Pavouci, NS Svoboda, Praha 2004
Rod Preston - Mafham: Kniha o pavoucích a štírech, Svojtka&Co, Praha 1998