Pohledávka
subjektivní oprávnění věřitele na plnění od dlužníka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pohledávka je právo věřitele (fyzické či právnické osoby) požadovat na dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. Pohledávka může být peněžitá i nepeněžitá.
Věřitel má právo vymáhat pohledávku po dlužníkovi a ten má povinnost svůj dluh vůči věřiteli vyrovnat.[1][2] Den následující po marném uplynutí lhůty splatnosti je prvním dnem prodlení dlužníka; tím se pohledávka stává způsobilou k uplatnění před soudem. Může existovat stav, kdy den splatnosti nebyl mezi stranami ujednán předem. V takovém případě má dlužník povinnost plnit bez zbytečného odkladu, zpravidla v den následující po doručení výzvy k úhradě.
Příkladem je obchodní úvěr, který vzniká tím, že prodávající umožní odklad platby kupujícímu za dodaný výrobek či službu. Splatnost pohledávky ve většině případů určuje smlouva. Pokud není pohledávka uhrazena do data splatnosti uvedeného ve smlouvě, dostává se dlužník do prodlení.