Percy Bysshe Shelley
anglický romantický básník / From Wikipedia, the free encyclopedia
Percy Bysshe Shelley [pɜːsi bɪʃ ʃɛlɪ]IPA (4. srpna 1792 – 8. července 1822) byl anglický básník, dramatik, prozaik a překladatel, jenž patří k nejvýznamnějším romantickým autorům[4]. Je považován za tvůrce vrcholných lyrických básní a eposů napsaných v anglickém jazyce.[5]
Percy Bysshe Shelley | |
---|---|
Portrét od Alfreda Clinta, 1819 | |
Narození | 4. srpna 1792 Warnham, Západní Sussex |
Úmrtí | 8. července 1822 (ve věku 29 let) La Spezia, Lerici nebo Viareggio |
Příčina úmrtí | utonutí |
Místo pohřbení | Protestantský hřbitov, Řím |
Povolání | básník, dramatik, prozaik a překladatel |
Alma mater | Etonská kolej (od 1804) Univerzitní kolej (od 1810) |
Žánr | lyrická i epická poezie, dramata, eseje |
Literární hnutí | romantismus |
Významná díla | Královna Mab, Vzpoura Islámu, Cenci, Óda na západní vítr, Odpoutaný Prométheus, |
Manžel(ka) | Harriet Westbrook (1811–1816) Mary Shelleyová (1816–1822) |
Děti | Ianthe Eliza Shelley[1][2] Charles Bysshe Shelley[1][2] William Shelley[1][2] Percy Florence Shelley[1][2] Clara Everina Shelley[2] Clara Shelley[2] |
Rodiče | Timothy Shelley[2] a Elizabeth Pilford[1][2] |
Příbuzní | Helen Shelley[3], Margaret Shelley[3], John Shelley[2] a Elizabeth Shelley (sourozenci) Charles Edward Jeffries Esdaile[1] (vnuk) |
Vlivy | John Milton Publius Ovidius Naso Robert Burns Francis Bacon George Gordon Byron … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvíce se proslavil svými básněmi Ozymandias, Óda na západní vítr, Skřivanu a Maska anarchie. Nicméně většinu jeho díla tvoří dlouhé vizionářské básně Alastor, Adonis, Vzpoura Islámu, Odpoutaný Prométheus a nedokončená báseň Triumf života. Jeho nekonvenční životní styl a idealismus, společně s jeho skeptickým tónem, z něj udělaly nechvalně proslulého a velmi nenáviděného muže. Stal se však idolem pro následující dvě nebo tři generace básníků, mezi nimi nejznámějších viktoriánských básníků Roberta Browninga, Alfreda Tennysona, Dante Gabriela Rossettiho, Algernona Charlese Swinburna, Williama Butlera Yeatse. Měl také vliv na mnohé básníky píšící v jiných jazycích, například na Jibanananda Dase a Subramanya Bharathyho. Byl rovněž obdivován Karlem Marxem, Henrym Stephensem Saltem a Georgem Bernardem Shawem. Podobně jako jeho současníci John Keats a Lord Byron Shelley předčasně zemřel. Jeho ženou byla Mary Shelleyová, autorka pověstného románu Frankenstein, ke kterému její manžel napsal v roce 1818 předmluvu.[6]