Paulin z Lemberka

Paulin z Lemberka, též Paulin z Löwenbergu, či Löwenberku, někdy nesprávně uváděný jako Paulin ze Lvova byl slezský německý františkán a kněz činný v 70. až 90. letech 15. století. Jeho přídomek (z Lemberka) nemusí odkazovat na místo narození, ale na místo dřívějšího působiště. V dolnoslezském městě Lwówek Śląski (německy Löwenberg) existoval již od 13. století konvent františkánů patřící do saské provincie, kteří, podobně jako observanti usilovali v průběhu 15. století o reformaci svého řádu.^[1] Paulin zde hypoteticky mohl pobývat, ale později se připojil k františkánské větvi observantů. Do roku 1475 působil jako kvardián kláštera františkánů observantů ve Vratislavi. V březnu 1475 byl spolu s dalšími františkány vyslán k osídlení nově založeného kláštera v Nyse.^[2] Současně bratr Paulin působil ve vedení českého františkánského vikariátu (od roku 1517 provincie), zejména jako definitor - člen čtyřčlenného poradního sboru (definitoria), jímž byl v letech 1473/74, 1475/76, 1478/79, 1480/81. Po delší přestávce byl opět zvolen definitorem léta 1489 až 1491, kdy první rok byl zároveň provinčním diskretem a kvardiánem v Lehnici.^[3] Následně byl pro léta 1492/1493 zvolen přímo do čela českého františkánského vikariátu jako jeho provinční vikář.^[4]

Paulin z Lemberka OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut	františkáni
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	provinční vikář českých františkánů (1492/1493) kvardián kláštera ve Vratislavi (do 1475) kvardián kláštera v Lehnici (1490/1491)
Osobní údaje
Datum narození	15. století
Národnost	německá (slezská)
Povolání	řeholník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako zástupce vikariátu - provinční diskret byl Paulin spolu s tehdejším provinčním vikářem Antonínem z Lipska vyslán na generální řádovou kapitulu roku 1490 do italského Urbino, kde se řešily spory mezi českými a německými františkány v českém vikariátu.^[5] I po návratu do vlasti se pak podílel na řešení národnostní sporů v konkrétních klášterech, například v Tachově. Také o tři roky (1493) později cestoval Paulin jako provinční vikář spolu s Ludvíkem z Pruska na generální kapitulu františkánů do Florencie kvůli národnostním sporům.^[6] Na této kapitule Ludvík předložil shromážděným teologům svůj spis „Trilogium animae“, jehož vytištění Paulin následně zajistil. Roku 1496, tři roky po dokončení knihy, již po smrti Ludvíka z Pruska zaslal významný františkánský teolog, filozof a právník Ludovico della Torre (Ludvík z Turre, † 1502) zmíněný spis Paulinovi s velkou pochvalou a oceněním. Po získání podpory generálního vedení řádu se Paulin z Lemberka obrátil 10.2.1496 z Brna dopisem na moravského rodáka Mikuláše Glassbergera, tehdy zpovědníka ve františkánském klášteře v Norimberku, aby se postaral o vydání díla. Glassberger následně zajistil vytištění u místního prestižního tiskaře Antona Kobergera v roce 1498.^[7]

Reference

1. Více viz DOELLE, Ferdinand OFM. Die Martinianische Reformbewegung in der Sächsischen Franziskanerprovinz (Mittel- und Nordostdeutschland) im 15. und 16: Jahrhundert. Münster in Westf.: Aschendorffsche Verlagsbuchhandung, 1921.
2. TEICHMANN, Lucius (Alfons) OFM. Die Frantiskanerobservanten in Schlesien vor der Reformation. Breslau: Antonius-Verlag, 1934. S. 34.
3. HLAVÁČEK, Petr. Čeští františkáni na přelomu středověku a novověku‘. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1212-5. S. 66, 164–166.
4. HLAVÁČEK, „Čeští františkáni... „ (cit.), s. 167.
5. HLAVÁČEK, Čeští františkáni... (cit.), s. 66 a násl.
6. HLAVÁČEK, Petr. Čeští františkánští teologové na přelomu středověku a novověku. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 103–113, zde s. 110.
7. Dopisy Paulina ze Lvova i odpověď Glassbergera jsou otištěny přímo v samotné knize - ISTC Archivováno 18. 11. 2021 na Wayback Machine. il00379000, GW M29841. Hain-Copinger 10315 = Hain 10008. Částečný text Paulinova dopisu cituje HLAVÁČEK, „Čeští františkáni... „ (cit.), s. 91 (pozn. 177).

Portály: Křesťanství | Lidé