Pascal (programovací jazyk)
programovací jazyk původně určený pro výuku programování / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pascal je programovací jazyk, původně určený hlavně k výuce programování. Jeho různé varianty a odvozeniny se však používají i k programování reálných aplikací. Jeho název byl zvolen na počest francouzského filosofa, matematika a fyzika Blaise Pascala.
Paradigma | imperativní, strukturovaný |
---|---|
Vznik | 1970 |
Autor | Niklaus Wirth |
Typová kontrola | statická, silná |
Hlavní implementace | CDC 6000, ICL 1900, Pascal-P, PDP-11, PDP-10, IBM System/370, HP, GNU |
Dialekty | Borland Pascal, Turbo Pascal, UCSD Pascal |
Ovlivněn jazyky | ALGOL, ALGOL W |
Ovlivnil jazyky | Ada, Component Pascal, Java, Modula, Modula-2, Modula-3, Oberon, Oberon-2, Object Pascal, Oxygene, Seed7 |
Programovací jazyk Pascal navrhl na začátku 70. let profesor Niklaus Wirth z Vysoké školy technické v Curychu[1] s těmito cíli:
- vytvořit jazyk vhodný pro výuku programování, který by byl založen na omezeném počtu srozumitelných konstrukcí,
- navrhnout strukturu jazyka tak, aby jej bylo možné snadno implementovat na většině tehdejších počítačů.
První verze Pascalu byla publikována v roce 1970, mírně opravená definice jazyka vyšla v roce 1974. V roce 1981 byla vydána norma ISO. Většina implementací Pascalu se od normy ISO více či méně odchyluje, zejména zavedením dalších konstrukcí zjednodušujících praktické programování. V oblasti PC dosáhla patrně největšího úspěchu implementace Turbo Pascal firmy Borland. Objektové rozšíření Pascalu se pak stalo i základem systému Delphi téže firmy.