Osoba blízká
From Wikipedia, the free encyclopedia
Osoba blízká je česká právní kategorie osob použitelná pro účely soukromého i veřejného práva. Za osobu blízkou se považují přímí příbuzní, manželé a registrovaní partneři, sourozenci, ale i jiné osoby, které by důvodně pociťovaly újmu druhého za újmu vlastní. V jistých kontextech mohou být za osobu blízkou považovány i právnické osoby.
Osoba blízká se jako pojem vyskytuje ve velkém počtu zákonů.[1]