okres v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Okres Strakonice je okres v západní části Jihočeského kraje. Je nejmenším okresem kraje. Jeho dřívějším sídlem bylo město Strakonice.
| Okres Strakonice | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0316 |
| ISO 3166-2 | CZ-316 |
| SPZ (1960–2001) | ST |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′ s. š., 13°54′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 032,10 km² |
| Počet obyvatel | 71 764 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 69,5 obyv./km² |
| Počet ORP | 3 |
| Počet POÚ | 4 |
| Počet obcí | 112 z toho 7 měst a 4 městyse |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3307 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres je vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Blatná, Strakonice a Vodňany.[2]
Sousedí s jihočeskými okresy Prachatice, Písek a České Budějovice, plzeňskými okresy Plzeň-jih a Klatovy a středočeským okresem Příbram.
K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 032,08 km², z toho:
Převážná část území má charakter pahorkatiny, největších nadmořských výšek dosahuje terén v Šumavském podhůří (přesněji jeho podcelku Vimperská vrchovina, okrsku Mladotická vrchovina) v jihozápadním cípu okresu. Nejvyšším bodem okresu Strakonice je tak vrchol kopce Zahájený (846, resp. 845,6 m), ležící v katastrálním území Zálesí u Drážova. Druhý nejvyšší vrchol představuje Altán (845, resp. 844,9 m), třetím vrcholem v pořadí je Kůstrý (837, resp. 836,8 m), oba posledně jmenované v k. ú. Víska u Strakonic. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Otava, která protéká okresem ve směru od západu k východu. V okresním městě se do ni vtéká Volyňka protékající jižní částí okresu. Jihovýchodní částí protéká Blanice a severozápadní částí Lomnice.
Na území okresu převládají vyvřelé horniny (žuly, syenitové porfyry a krystalické břidlice).
Na území je vybudovaná hustá silniční síť. Z hlavních silnic je nejdůležitější směr České Budějovice – Plzeň a Strážný – Vimperk – Praha. Hlavní železniční tratí procházející okresem je trať České Velenice – Plzeň.[3]
Data k 1.1.2019 [4]:
| Popis | Celkem | Ženy | Muži |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 71 000 | 35 712 50,49 % |
35 026 49,51 % |
| Obec | Počet obyvatel
k 1.1.2022 |
|---|---|
| Strakonice | 22 583 |
| Vodňany | 7 446 |
| Blatná | 6 600 |
| Volyně | 2 964 |
| Bavorov | 1 685 |
| Katovice | 1 352 |
| Radomyšl | 1 360 |
| Sedlice | 1 298 |
(2003)
| Druh školy | Počet škol |
|---|---|
| Mateřské školy | 34 |
| Základní školy | 23 |
| Gymnázia | 2 |
| Střední průmyslové školy | 7 |
| Střední odborná učiliště | 4 |
| Vyšší odborné školy | 3 |
(2003)
| Lékaři | 199 |
| Nemocnice | 1 |
| Specializovaná léčebná zařízení | 3 |
| Zubní lékaři | 29 |
| Lékárny | 10 |
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Bavorov (Blanice • Čichtice • Svinětice • Tourov • Útěšov) • Bělčice (Hostišovice • Podruhlí • Tisov • Újezdec • Záhrobí • Závišín) • Bezdědovice (Dobšice • Paštiky) • Bílsko (Netonice • Záluží) • Blatná (Blatenka • Čekanice • Drahenický Málkov • Hněvkov • Jindřichovice • Milčice • Řečice • Skaličany) • Bratronice (Katovsko) • Březí • Budyně • Buzice (Václavov) • Cehnice (Dunovice) • Čečelovice • Čejetice (Mladějovice • Sedlíkovice • Sedliště • Sudoměř) • Čepřovice (Jiřetice • Koječín) • Čestice (Doubravice u Volyně • Krušlov • Nahořany • Nuzín • Radešov • Střídka) • Číčenice (Strpí • Újezdec) • Doubravice (Nahošín) • Drahonice (Albrechtice) • Drachkov • Drážov (Dobrš • Drážov • Kváskovice • Zálesí) • Droužetice (Černíkov) • Dřešín (Dřešínek • Hořejšice • Chvalšovice) • Hajany • Hájek • Hlupín • Horní Poříčí (Dolní Poříčí) • Hornosín • Hoslovice (Hodějov • Škrobočov) • Hoštice • Chelčice • Chlum • Chobot (Újezd u Skaličan) • Chrášťovice (Klínovice) • Jinín • Kadov (Lnářský Málkov • Mračov • Pole • Vrbno) • Kalenice • Katovice • Kladruby • Kocelovice • Krajníčko • Kraselov (Lhota u Svaté Anny • Milčice • Mladotice) • Krašlovice (Vitice) • Krejnice • Krty-Hradec • Kuřimany • Kváskovice • Lažánky • Lažany • Libějovice (Černěves • Nestanice) • Libětice • Litochovice (Neuslužice • Střítež) • Lnáře (Zahorčice) • Lom (Míreč) • Mačkov • Malenice (Straňovice • Zlešice) • Mečichov • Měkynec • Milejovice • Miloňovice (Nová Ves • Sudkovice) • Mnichov • Mutěnice • Myštice (Kožlí • Laciná • Střížovice • Svobodka • Vahlovice • Výšice) • Nebřehovice (Zadní Ptákovice) • Němčice • Němětice • Nihošovice (Jetišov) • Nišovice • Nová Ves (Lhota pod Kůstrým • Víska) • Novosedly • Osek (Jemnice • Malá Turná • Petrovice • Rohozná) • Paračov • Pivkovice (Chrást) • Pohorovice (Kloub) • Pracejovice (Makarov) • Předmíř (Metly • Řiště • Zámlyní) • Přední Zborovice • Předslavice (Kakovice • Marčovice • Úlehle • Všechlapy) • Přechovice • Přešťovice (Brusy • Kbelnice) • Radějovice • Radomyšl (Domanice • Láz • Leskovice • Podolí • Rojice) • Radošovice (Jedraž • Kapsova Lhota • Milíkovice • Svaryšov) • Rovná • Řepice • Sedlice (Důl • Holušice • Mužetice • Němčice) • Skály • Skočice (Lidmovice) • Slaník • Sousedovice (Smiradice) • Stožice (Křepice • Libějovické Svobodné Hory) • Strakonice (Dražejov • Hajská • Modlešovice • Přední Ptákovice • Strakonice I • Strakonice II • Střela • Virt) • Strašice (Škůdra) • Strunkovice nad Volyňkou • Střelské Hoštice (Kozlov • Sedlo • Střelskohoštická Lhota) • Škvořetice (Pacelice) • Štěchovice • Štěkeň (Nové Kestřany • Vítkov) • Tchořovice • Truskovice (Dlouhá Ves) • Třebohostice (Zadní Zborovice) • Třešovice • Úlehle (Radkovice • Švejcarova Lhota) • Únice (Hubenov) • Uzenice • Uzeničky (Černívsko) • Vacovice • Velká Turná • Vodňany (Čavyně • Hvožďany • Křtětice • Pražák • Radčice • Újezd • Vodňanské Svobodné Hory • Vodňany I • Vodňany II) • Volenice (Ohrazenice • Tažovice • Tažovická Lhota • Vojnice) • Volyně (Černětice • Račí • Starov • Zechovice) • Záboří • Zahorčice • Zvotoky
Okresem prochází silnice I. třídy I/4, I/20 a I/22. Silnice II. třídy jsou II/121, II/139, II/140, II/141, II/142, II/144, II/170, II/171, II/172, II/173, II/174, II/175 a II/177.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
