Okres Berehovo, též Berehovský rajón (ukrajinsky Берегівський район, Berehivskyj rajon) je správní jednotka na úrovni okresu v Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
| Okres Berehovo Берегівський район | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 Poloha v rámci Zakarpatské oblasti | |
| Hlavní město | Berehovo |
| Souřadnice | 48°10′48″ s. š., 22°47′32″ v. d. |
| Rozloha | 1 460 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 208 420 (2020) |
| Hustota zalidnění | 142,8 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Nadřazený celek | Ukrajina |
| Druh celku | okres (rajón) |
| Vznik | 2020 |
| Oficiální web | bereg-rda |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres o rozloze 1 460,2 km² se nachází v rovinaté oblasti u řek Tisa a Latorica podél hranice s Maďarskem. Centrem okresu je Berehovo. Okres má přibližně 210 tisíc obyvatel, kteří žijí v jednom ze 105 sídel v tomto okresu.[1][pozn. 1] Žije zde 68% Maďarů, 24% Ukrajinců a Rusínů, 3,4% Rusů.
Berehovský okres je nejteplejším okresem Zakarpatí a vyhlášený vinařstvím a termálními prameny.[2]
V okresu Berehovo se nachází 10 územních společenství (hromad) s centry v těchto místech: Velká Behaň, Vylok, Vynohradiv, Baťovo, Pyjterfolvo, Korolevo, Velyki Berehy, Kamjanske, Berehovo a Koson.
Historie
V minulosti patřil okres Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu v roce 1918 až do roku 1938 byl v rámci Podkarpatské Rusi součástí Československa.
Ve dnech 6. až 11. října 1938 došlo jižně od Berehova ze strany maďarských ozbrojených skupin Szabadcsapatok a Rongyos Gárda k ozbrojenému vojenskému přepadu území Česko-Slovenska s cílem obsadit pohraniční oblast včetně míst Berehovo a Mukačevo.
Ve dnech 5. až 10. listopadu 1938 byl okres na základě první vídeňské arbitráže postoupen Maďarskému království.V roce 1944 byl spolu s dalším územím Podkarpatské Rusi na základě zfalšovaného referenda pod dohledem sovětských vojsk připojen k Ukrajinské SSR.
Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 se připojením části okresu Iršava a celého okresu Vynohradiv rozloha okresu zvýšila z 635 km² na 1 460,2 km² a počet obyvatel vzrostl na téměř 210 tisíc.[1]
Doprava
Okresem prochází hlavní železniční trati Lvov – Stryj – Čop a jednokolejná železniční trať Baťovo – Korolevo. Vzhledem k blízkosti hranic mají obě tratě smíšený rozchod kolejí. Na trať Baťovo – Korolevo je napojena jedna z větví úzkokolejné (rozchod 750 mm) Boržavské hospodářské dráhy (ukrajinsky Боржавська вузькоколійна залізниця).
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
