Okříšky
městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia
Okříšky (dříve Okrzischko, později Okříško, za protektorátu německy Klein Wartenberg, Okrzischko[4], starší názvy Ockrziessicz, Oksskrzieczky, Okrziessky[5]) jsou městys, ležící asi 10 kilometrů severozápadně od Třebíče a asi 25 km jihovýchodně od Jihlavy. Až do roku 1945 se v obci nacházel alodiální statek Okříšky se sousedním dvorem v Pokojovicích v majetku šlechtického rodu Collalto et San Salvatore. Okříšky jsou důležitým železničním uzlem na železnici mezi Jihlavou, Znojmem a Brnem. Nadmořská výška obce je 472 metrů nad mořem. Obec se nachází na severním okraji Jaroměřické kotliny a uvnitř Stařečské pahorkatiny. Její součástí je i vesnice a katastrální území Nové Petrovice a větší část osady Loudilka. Obec spadá pod obec s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Okříšky | |
---|---|
Okříšky. Pohled od západu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′44″ s. š., 15°46′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 996 (2024)[1] |
Rozloha | 6,57 km²[2] |
Nadmořská výška | 472 m n. m. |
PSČ | 675 21 |
Počet domů | 592 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Jihlavská 1 675 21 Okříšky okrisky@okrisky.cz |
Starosta | Zdeněk Ryšavý |
Oficiální web: www | |
Okříšky | |
Další údaje | |
Kód obce | 591301 |
Kód části obce | 109771 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Pokojovice, Heraltice, Zašovice, Hvězdoňovice, Přibyslavice a Petrovice.
Nejstarší (1371) doložená podoba jména je Okřešice (zapsáno Ockrziessicz), což je shoda se jménem blízkých Okřešic (jejichž jméno pochází od osobního jména Okřěsa). Na rozlišení proto mohla vzniknout zdrobnělina Okříšky. Z roku 1466 je nicméně doložen tvar Oškříčky (z něhož se Okříšky mohlo vyvinout), který by byl zdrobnělinou místního jména Oskořice odvozeného od osobního jména Oskora. V 18. století se používala varianta Okříško.[6]
V roce 2022 při archeologických výzkumech byly nedaleko zámku Okříšky nalezeny keramické střepy pocházející z 12. století. Střepy budou uloženy v depozitáři Muzea Vysočiny, část z nich by mohla být v budoucnu vystavena i v zámku Okříšky.[7] Není však známo, z jakého důvodu nejsou písemné záznamy o obci již z doby před rokem 1371, kdy byly poprvé písemně zmíněny.[8]
První písemná zmínka o Okříškách pochází z roku 1371, kdy se objevily v testamentu moravského markraběte Jana Jindřicha, podle archeologických výzkumů jsou však nejméně o sto let starší. V 15. století byly Jiřím z Poděbrad předány spolu s Petrovicemi do dědičného vlastnictví Mikuláši Petrovského z Hrochova, ten přebudoval tvrz do gotického slohu.[5]
Roku 1629 Okříšky zakoupil Vít Jindřich Port z Arlesberka a poprvé se objevila zmínka o kostele ve vsi. Kostel měl být někdy po tomto roce přestavěn. Později byly Okříšky prodány Kryštofovi Pavlovi Věžníkovi z Levese, ten vlastnil i Pokojovice, ve prospěch sirotků po Kryštofovi byly prodány v roce 1706 Norbertovi Lvovi z Hrochova.[9]
V roce 1751 zakoupil Okříšky s Pokojovicemi majitel brtnického panství Thomas Vinciguerra Collalto et San Salvatore (1710-1768).[5] Roku 1871 byla vesnice připojena na železnici a roku 1882 byl na panském dvoře uveden do provozu lihovar. V roce 1910 přešla do majetku velkostatku Brtnice parní pila, vybudovaná v letech 1883-1896 Františkem Engelmannem. Roku 1864 byla ve vsi zřízena malá škola, ta sídlila ve staré radnici, novou budovu škola získala mezi lety 1890 a 1891, ta byla rekonstruována v roce 1925.[9] V Okříškách měla být v roce 1892 Františkem Engelmannem z Brna postavena parní pila, která měla posléze přejít do majetku velkostatku. V jehož majetku byl i lihovar.[10]
Během provádění pozemkové reformy na statku Okříšky s Pokojovicemi bylo majiteli knížeti Manfredovi Collalto z celkové rozlohy 313 ha rozparcelováno 36 ha a 277 ha propuštěno ze záboru. Parní pila byla prodána firmě Brož a Entler. Ta však 21. listopadu 1934 vyhořela. Panský lihovar byl združstevněn (Družstevní lihovar v Okříškách s.r.o).
Již v roce 1913 vznikly plánu na stavbu kruhové pece místní polní cihelny, v roce 1920 proběhl rozbor ložiska hlíny na rozcestí silnic do Zašovic a Heraltic, na kterém následně vznikla nová cihelna. Pozemková reforma ji ponechala ve vlastnictví Collaltů, v roce 1922 do ní pak jako cihlářský mistr nastoupil Josef Prášil, který v ní připravil návod na výrobu dutých cihel (přihlásil si jej u Patentového úřadu v Praze přihláškou č. 9257/31)[11]. Cihly pod značkou JESTAV vyráběla collatovská cihelna následující léta na strojích blanenské firmy K. & R. Ježek. Jestavky se v cihelně vyráběly až do roku 1974.
V roce 1940 uvedl Jaroslav Ampapa z Opatova do provozu novou parní pilu (parní pila, tesařství, podnikatelství staveb a obchod se dřevem). V roce 1947 obdržel syn majitele pily Alois Ampapa do národní správy konfiskát parní pily firmy Eduard Prager v Uherčicích.[12] Pila Jaroslava Ampapy v Okříškách byla znárodněna na základě vyhlášky č. 1256/1948 ministra průmyslu ze dne 27. června 1948, následně přiřazena národnímu podniku Moravskoslezské pily se sídlem v Šumperku.[13]
V roce 1945 proběhla za posledního majitele Oktaviana Collalta podle účelově vyložených Benešových dekretů na collaltovských velkostatcích (a tedy i na statku v Okříškách) konfiskace veškerého majetku.[14] Na 51. schůzi moravskoslezského zemského národního výboru v Brně 28. ledna 1947 byly předloženy přídělové plány na rozdělení zkonfiskovaného zemědělského majetku Octaviana Collalto z Brtnice na území obce Okříšky a zaslány ke schválení ministerstvu zemědělství.[15] Collaltovská strojní cihelna připadla do národní správy MNV a dvůr z národní správy velkostatku v Brtnici do vlastnictví nově utvořeného Zemědělského výrobního družstva (schváleno na 83. schůzi ZNV v Brně).[16][17]
Do roku 1849 patřily Okříšky do panství Collaltů, byly spravovány odděleně jako alodní statek, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[18]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2019 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 651 | 613 | 782 | 961 | 1 083 | 1 102 | 1 356 | 1 313 | 1 718 | 1 845 | 2 141 | 2 053 | 2 022 | 2 058 |
Od 29. května 2007[20] jsou Okříšky městysem.
V roce 2017 došlo k zablokování příprav tzv. velkého obchvatu Okříšek s napojením do průmyslové zóny Přibyslavice – Nová Ves. Občané nechtějí prodat své pozemky pod projektovanou stavbou, tito občané se obrátili na krajský soud v Jihlavě a tam uspěli. Soud sdělil, že kraj nepostupoval ideálně.[21] V květnu roku 2017 byla zastupitelem městyse iniciována petice za vytvoření obchvatu, ta je adresována Kraji Vysočina. Petici podpořilo i vedení městyse.[22]
V roce 2017 se vesnice účastnila soutěže Vesnice roku.[23] V této soutěži získala obec ocenění, konkrétně obdržela Zlatou cihlu v Programu obnovy venkova za příkladné stavby na venkově, realizované v duchu Programu obnovy venkova, konkrétně za novou hasičskou zbrojnici. Získala také Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[24]
V roce 2017 také obec získala doporučení podvýboru pro heraldiku a vexilologii k nové vlajce obce. Vlajka vychází z obecního znaku, nad žlutým kolem je stylizované písmeno M.[25] Mezi lety 2017 a 2018 probíhá stavba nového kulturního domu, na ten je adaptován původní starý sál hasičské zbrojnice. Budova bude mít prosklený průhled a několik místností. Otevřít se má v září 2018 při příležitosti místní pouti. Celková kapacita má být kolem 500 lidí.[26]
V roce 2017 při Volbách do poslanecké sněmovny PČR probíhala petiční akce pro podporu výstavby obchvatu, petiční archy budou předány hejtmanovi kraje Vysočina.[27] Na konci roku 2018 byla dokončena stavba víceúčelového sportovního areálu za někdejší sokolovnou. Hřiště bude sloužit hokejistům, florbalistům, okolo hřiště je tartanová dráha.[28] Sportovní areál se stal Komunálním projektem roku v soutěži časopisu Moderní obec.[29]
Na pozemcích sousední obce Petrovice by měl vést obchvat Okříšek. Ke konci roku 2019 se začaly vykupovat pozemky na stavbu obchvatu. Nově se nejedná o tzv. dvouprojekt, ale o projekt samostatného obchvatu.[30] V roce 2023 bylo oznámeno, že stavba obchvatu je již schválena a začal výkup pozemků, stavba by měla být dokončena mezi lety 2025 a 2026, obchvat povede jižně od Okříšek.[31]
V roce 2019 byla opravena stezka k rybníku Pilný.[32] V témže roce začalo město osazovat stromy tzv. zavlažovacími vaky.[33] Ty se po testovacím období osvědčily a městys nakoupil další vaky.[34]
Mezi Přibyslavicemi a Okříškami na zalesněném kopci dříve byla skládka sklářského odpadu, ta je znehodnocena přítomností arsenu, ten však nadále neprosakuje do spodních vod. Dříve však byly hodnoty arsenu nadlimitní. Sklářské odpady pochází z Kněžic a Brodců.[35]
V roce 2020 bylo oznámeno, že do konce roku bude přestěhována knihovna do centru městyse, do budovy bývalé spořitelny, která z městyse odešla.[36][37]
V roce 2020 bylo oznámeno, že na stezce mezi Přibyslavicemi a Okříškami na hranici obcí budou vysázeny Lípy přátelství a umístěny lavičky.[38] V roce 2020 také zakoupil obecní úřad vratné kelímky pro společenské akce, jsou potištěny kresbou rodáka z Okříšek Štěpána Mareše.[39] Bylo oznámeno, že v roce 2021 bude rekonstruována čistička odpadních vod a kanalizace v obci, také bude nově rozšířena mateřská škola.[40]
V roce 2021 Okříšky slavily 640 let od první písemné zmínky o městě, vydaly dvě knihy, jednu fotografickou, druhou o historii.[41] V témže roce je v plánu opravit kapli a dva kříže na území městyse.[42][43] V roce 2022 byla osazena na zeď hřbitova v Okříškách pamětní deska Václavu Málkovi.[44] Podobná pamětní deska by měla být v září roku 2023 odhalena i pro Josefa Hekrleho,[45] k tomu pak došlo v září téhož roku.[46]
Plány stavby obchvatu pochází z roku 1949, následně se plánovala stavba obchvatu kolem roku 1960 a pak po roce 2000. V roce 2019 se začaly vykupovat pozemky.[30] Obchvat Okříšek by se mohl začít stavět v roce 2021, cena by měla být kolem 440 milionů Kč.[47] V květnu roku 2020 byla dokončena rekonstrukce přejezdu nedaleko továrny společnosti Frankische, byly instalovány závory.[48]
V letech 1990–2010 působil jako starosta Josef Kula, od roku 2010 tuto funkci vykonává Zdeněk Ryšavý.
2006[50] | 2010[51] | 2013[52] | 2017[53] | 2021[54] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (39.17 %) | ČSSD (28.94 %) | ČSSD (25.68 %) | ANO (28.1 %) | SPOLU (29.32 %) |
2. | ODS (26.77 %) | ODS (16.57 %) | KSČM (22.95 %) | ODS (12.96 %) | ANO (26.45 %) |
3. | KSČM (15.91 %) | KSČM (15.35 %) | ANO 2011 (12.34 %) | ČSSD (12.87 %) | SPD (10.44 %) |
účast | 70.97 % (1170 z 1650) | 67.57 % (1145 z 1696) | 64.34 % (1108 z 1722) | 65.61 % (1113 z 1701) | 70.02 % (1154 z 1648) |
2008[55] | 2012[56] | 2016[57] | 2020[58] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (53.96 %) | ČSSD (34.94 %) | ČSSD (34.37 %) | ČSSD (18.93 %) |
2. | ODS (18.07 %) | KSČM (25.42 %) | KSČM (15.24 %) | ANO (15.6 %) |
3. | KSČM (13.18 %) | ODS (10.36 %) | ANO 2011 (14.46 %) | ODS+STO (15.31 %) |
účast | 49.52 % (825 z 1666) | 44.45 % (760 z 1730) | 38.20 % (651 z 1707) | 41.36 % (694 z 1678) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (354 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (230 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (201 hlasů). Volební účast byla 67.15 %, tj. 1163 ze 1732 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (771 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (358 hlasů). Volební účast byla 65.76 %, tj. 1133 ze 1723 oprávněných voličů.[59]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (528 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (238 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (116 hlasů). Volební účast byla 66.18 %, tj. 1123 ze 1697 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (728 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (493 hlasů). Volební účast byla 72.73 %, tj. 1223 ze 1683 oprávněných voličů.[60]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (411 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (374 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (180 hlasů). Volební účast byla 71.07 %, tj. 1166 ze 1642 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (651 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (510 hlasů). Volební účast byla 71.05 %, tj. 1166 ze 1641 oprávněných voličů.[61]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.