Ofir Pines-Paz (hebrejsky: אופיר פינס-פז) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za Stranu práce.
| Ofir Pines-Paz אופיר פינס-פז | |
|---|---|
 Ofir Pines-Paz | |
| 19. ministr vědy a technologie Izraele | |
| Ve funkci: 4. května 2006 – 1. listopadu 2006 | |
| Předchůdce | Roni Bar-On |
| Nástupce | Juli Tamir |
| 31. ministr vnitra Izraele | |
| Ve funkci: 10. ledna 2005 – 23. listopadu 2005 | |
| Předchůdce | Avraham Poraz |
| Nástupce | Ariel Šaron |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Izraelská strana práce |
| Narození | 11. července 1961 (63 let) Rišon le-Cijon, Izrael |
| Kneset | 14., 15., 16., 17., 18. |
| Alma mater | Hebrejská univerzita, Telavivská univerzita |
| Profese | politik |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Ophir Pines-Paz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Narodil se 11. července 1961 v Rišon le-Cijon. Vysokoškolské vzdělání bakalářského smměru v oboru mezinárodní vztahy získal na Hebrejské univerzitě, magisterský titul z oboru veřejná politika získal na Telavivské univerzitě. V letech 1979–1982 sloužil v izraelské armádě, kde dosáhl hodnosti štábního seržanta (samal rišon). Hovoří hebrejsky a anglicky.[1]
Politická dráha
Působil jako generální tajemník Strany práce, předseda úřadu pro rehabilitaci vězňů a byl zástupcem ředitele odboru Židovské agentury pro imigraci a absorpci.[1]
Do Knesetu nastoupil už po volbách roku 1996, ve kterých kandidoval za Stranu práce. V letech 1996–1999 pak působil v parlamentním výboru pro vyšetření zřícení mostu na makabiádě, ve výboru finančním, výboru pro imigraci a absorpci a předseda výboru pro zahraniční dělníky. Byl rovněž předsedou podvýboru pro daně. Ve volbách roku 1999 mandát obhájil. Pracoval pak jako předseda výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro práci, sociální věci a zdravotnictví, výboru pro vědu a technologie, výboru House Committee, výboru státní kontroly, výboru pro zahraniční dělníky, výboru pro imigraci, absorpci a záležitosti diaspory, výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru pro práva dětí. Předsedal společnému výboru pro zákon o odposleších a byl členem parlamentních vyšetřovacích komisí o násilí ve sportu a o otázkách vody. Zároveň byl v tomto funkčním období předsedou poslaneckého klubu Strany práce. Opětovně byl zvolen ve volbách roku 2003. Ve funkčním období 2003–2006 pak zastával post člena v ýboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro státní kontrolu a výboru pro vědu a technologie.[1]
Zvolen byl i ve volbách roku 2006. Po nich zasedal ve výboru Knesetu pro zahraniční záležitosti a obranu, výboru pro ekonomické záležitosti, výboru pro záležitosti vnitra a životního prostředí, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Předsedal parlamentnímu vyšetřovacímu výboru o komisi pro nároky. Zvolení se dočkal i ve volbách roku 2009. Po nich ale v Knesetu nezůstal celé funkční období a v lednu 2010 se mandátu vzdal. Nahradila ho Ejnat Wilf. V letech 2009–2010 ještě v parlamentu zasedal ve výboru pro zahraniční záležitosti a obranu, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro imigraci, absorpci a záležitosti diaspory.[1]
Má za sebou i vládní posty. V roce 2005 byl ministrem vnitra a v roce 2006 ministrem vědy a technologie.[1]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
