Oettingenové

Öttingenové, či Oettingenové je prastarý šlechtický rod s původem ve Frankách, v jižním Německu, poblíž města Riesgau. Od roku 1147 byli nositeli hraběcího titulu s predikátem z Öttingenu. Až do současnosti existují dvě rodové větve. Větev Oettingen-Spielberg obdržela titul knížat v roce 1734. Větev Oettingen-Wallerstein je starší, avšak knížecí titul nesla až od roku 1774.

Öttingenové (Oettingenové)
Země	Svatá říše římská Svatá říše římská České království České království
Tituly	hrabata knížata
Rok založení	12. století
Větve rodu	Öttingen-Öttingenové († 1731) Öttingen-Flochbergové († 1548) Öttingen-Wallersteinové Öttingen-Spielbergové Öttingen-Baldernové († 1798)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie rodu

První hrabata z Oettingenu

Rod Oettingenských hrabat a pozdějších knížat odvozuje svůj původ od jistého Fridricha (fl. kolem roku 987) jehož otec, Sikart V. je zmiňován jako žijící ještě v roce 1007. Nicméně příbuznost těchto předků s pozdějším rodem je nejistá. Prvním jistým členem rodu se zdá být Ludvík I., uváděný roku 1147 jako první hrabě z Oettingenu.

Podobně jako Reussové také Oettingenové měli ve zvyku dávat mužským potomkům rodu stejné jméno (často Ludwig – Ludvík), s obvyklým římským pořadovým číslem, které se však lišilo v závislosti na datu narození. Zvláštnost se v tomto případě týká pořadových číslic, neboť ty nebyly přidělovány pouze prvorozenému v rodě, ale také všem ostatním synům.

V době od 12. do 14. století rod významně rozmnožil svá panství ve východní části Švábska, včetně města Nördlingen v dnešním Bavorsku. V době mediatizace Svaté říše římské roku 1806 zaujímalo oettingenské území plochu přilbižně 850 km² s asi 60 000 obyvateli.

Významné osobnosti

Rodové sídlo Hrad Harburg ve Švábsku

Ludvík z Oettingen-Wallersteinu (1791–1870), bavorský ministr vnitra a zahraničí v 19. století

• Siegfried z Öttingenu, biskup bamberský v roce 1237
• Guta z Oettingenu (1302–1329), dcera českého krále Albrechta I.
• Irmengarda z Oettingenu (1304–1389), hraběnka rýnsko-falcká, manželka Adolfa Falckého, později vstoupila do dominikánského řádu
• Bedřich IV. z Oettingenu, biskup eichstättský (1383–1415)
• Ludvík XI. z Oettingenu († 1440)
• Alžběta z Oettingenu, zvaná též Alžběta z Leuchtenbergu († 1406), sestra biskupa Bedřicha
• Wolfgang I. z Oettingenu (1455–1522), hrabě
• Bedřich z Öttingenu, biskup pasovský (1485–1490)
• Magdaléna z Öttingenu (1473–1525), manželka hraběte Oldřicha VII. z Montfortu, od roku 1520 regent v Tettnangu
• Anna Alžběta z Öttingen-Öttingenu (1603–1673), falkraběnka, třikrát provdaná:1.Gottfried Heinrich Pappenheim, 2. Jan Filip II. Leiningensko-Dagsbursko-Hartenburský (sňatek 1642, † 1643); žila v rodovém sídle Oettingenů, na hradě Harburgu ve Švábsku, kde se provdala potřetí:3. Jiří Vilém Falcko-Birkenfeldský († 1669)
• Marie Magdaléna z Oettingen-Baldernu (1619–1688), druhá manželka bádenského markraběte Viléma I.
• Gottfried z Öttingen-Öttingenu (1569–1595), mladší bratr Ludvíka a Albrechta.^[1]
• Marie Dorotea Žofie z Oettingen-Oettingenu (1639–1698), kněžna z Öttingen-Öttingenu a sňatkem vévodkyně Württemberská
• Kristýna Luisa z Oettingen-Oettingenu (1671–1747), kněžna z Öttingen-Öttingenu a sňatkem vévodkyně brunšvicko-wolfenbüttelská a kněžna z Blankenburgu
• Marie Anna z Oettingen-Spielbergu (1693–1729), kněžna lichtenštejnská
• Marie Eleonora z Öttingen-Spielbergu (1745–1812), manželka polního maršála Karla Boromejského z Lichtenštejna, důvěrnice císaře Josefa II.
• Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu (1747–1797), manželka krumlovského vévody Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu
• Ludvík III. z Oettingen-Spielbergu (1788–1855)
• Ludvík Arnošt z Oettingen-Wallersteinu (1791–1870), státník
• František Ludvík z Öttingen-Wallersteinu (1795–1813), padl v bitvě u Hanavy^[2]
• Ota z Oettingen-Spielbergu (1815–1882), politik
• Evžen z Oettingen-Wallersteinu (1885–1969), politik
• Karel Bedřich z Öttingen-Wallersteinu (1886)
• Gabriela Oettingenová (* 1953), bioložka a psycholožka

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Öttingen (famiglia) na italské Wikipedii.

1. Srov. BSLK, str. 16 a str. 764.
2. Bertold Picard: Mitten unter uns der tote Prinz. Franz Ludwig zu Öttingen-Wallerstein, gefallen in der Schlacht bei Hanau, bestattet in Großauheim. In: Hanauer Geschichtsverein 1844 e.V.: Hanau in der Epoche Napoleons = Hanauer Geschichtsblätter 47. Hanau, o. J. [ca. 2015]. ISBN 9783935395212, str. 279–293.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oettingenové na Wikimedia Commons

Portály: Lidé