NBÚ je financováno kapitolou 308 státního rozpočtu. V roce 2016 byly přibližné výdaje 371 mil. Kč, z toho mzdové výdaje a související odvody kolem 224 mil. Kč. V roce 2020 šlo o výdaje přibližně 373 mil. Kč. Příjmy NBÚ jsou odváděny do státního rozpočtu. Tvoří je správní poplatky, vybrané pokuty a příjmy z licenčních smluv. V roce 2020 příjmy činily přibližně 799 tis. Kč, a to kolem 320 tis. Kč úhrady správních poplatků, asi 73 tis. Kč vybrané pokuty a přibližně 350 tis. Kč nahodilé příjmy, jako jsou přeplatky z minulých let.[1][4]
Hlavní úkoly
NBÚ rozhoduje o žádosti fyzické osoby, podnikatele o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele (průmyslová bezpečnost),
zabezpečuje ochranu utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství v Evropské unii, NATO a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů,
ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku,
zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů,
provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory,
zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,
vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany.
Právní rámec činnosti
zákon 418/2002 Sb., o ochraně utajovaných skutečností[5] (republikuje zákon 148/1998 Sb.),
zákon 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
zákon 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (doklad o bezpečnostní způsobilosti),
zákon 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (doklad o bezpečnostní způsobilosti),
zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (doklad o bezpečnostní způsobilosti),
zákon 263/2016 Sb., atomový zákon,
nařízení vlády 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací (dokument obsahuje 19 příloh – seznamů utajovaných informací podle působnosti daného správního úřadu[6]).
NBÚ vznikl k 1. březnu 1998 jako součást Ministerstva vnitra. Od 1. srpna 1998 (zákon č. 148/1998 Sb.) fungoval jako nezávislý ústřední orgán státní správy pro ochranu utajovaných skutečností a od 1. ledna 2006 (zákon č. 412/2005 Sb.) pro ochranu utajovaných informací, odpovědný premiérovi, popřípadě pověřenému členu vlády.[1][7] V letech 1998 až 2002 bylo vydáno nadstandardní množství prověrek, které by z dnešního pohledu byly nestandardní. Nebylo vydáno jen 486 osvědčení z 15352 prověrek.[8] Tato praxe byla kritizována.[9] Bezpečnostní prověrku, která proběhla v roce 1999, obdržel i premiér úřednické vládyJosef Tošovský, který se stal spolupracovníkem StB v říjnu 1986 z titulu své funkce poradce předsedy Státní banky československé a kterému prověrka automaticky vypršela po pěti letech – v roce 2004.[10][11]
Národní centrum kybernetické bezpečnosti
Součástí NBÚ bylo i Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), jež vzniklo na základě usnesení Vlády ČR ze dne 19. října 2011 č. 781, o ustavení Národního bezpečnostního úřadu.[12] Centrum dle zadání koordinovalo spolupráci na národní a mezinárodní úrovni při předcházení kybernetickým útokům, při navrhování a přijímání opatření k řešení incidentů i proti probíhajícím útokům.[13] Od svého zřízení mimo jiné pracovalo na vytvoření zákona o kybernetické bezpečnosti, který byl dne 2. ledna 2014 schválen vládou k předložení Parlamentu ČR.[14]
Centrum sídlilo v Brně. Úřad pro jeho potřeby rekonstruoval budovu na Mučednické ulici č. o. 31, dříve patřící Univerzitě obrany.[15] Budova byla oficiálně otevřena 13. května 2014, za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky, ředitele NBÚ Dušana Navrátila, náměstka generálního tajemníka NATO Sorina Ducaru a ředitele Evropské agentury ENISA Udo Helmbrechta.[16][17]
V roce 2017 byla agenda NCKB vyčleněna z NBÚ a převzata nově vzniklým samostatným Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB, vznikl 1. srpna 2017), který nadále sídlil v budově v Mučednické ulici.[18] Od 1. srpna 2017 je NÚKIB financován ze státního rozpočtu pod samostatnou kapitolou 378.[19]
Národní centrum kybernetické bezpečnosti bylo výkonnou sekcí NÚKIB a zabezpečovalo především[20]:
činnost Vládního CERT[21] (Computer Emergency Response Team) České republiky
prevenci před kybernetickými hrozbami proti informačním prvkům kritické infrastruktury, informačním systémům základní služby, významným informačním systémům a některým informačním systémům veřejné správy
spolupráci s národními i mezinárodními organizacemi, které se podílejí na zajišťování bezpečnosti kyberprostoru
PAVELKA, Ivan. Institucionální zajištění ochrany utajovaných informací v ČR [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2018 [cit. 2023-10-04]. Správní právo, ročník LI, číslo 3/2018, ISSN0139-6005. Dostupné online. Dostupné také na: .
Návštěvní řád pro sídelní objekt Národního bezpečnostního úřadu. Kapitola Obecné informace Článek 1. www.nbu.cz [online]. Národní bezpečnostní úřad [cit. 2023-10-05]. Dostupné online.
ZPRÁVA O ČINNOSTI NÁRODNÍHO BEZPEČNOSTNÍHO ÚŘADU ZA ROK 2020 [online]. Praha: NBÚ, 2021 [cit. 2023-10-05]. Kapitola 3.3. EKONOMICKÉ ZABEZPEČENÍ ÚŘADU. Č. j. 2332/2021-NBÚ/90. Dostupné online.
Lidovky.cz; ČTK. Brno jako malé Silicon Valley. Bude tam centrum kybernetické bezpečnosti. Lidovky.cz [online]. 2014-02-24 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online.
ZPRÁVA O ČINNOSTI 2022 [online]. Praha: NÁRODNÍ ÚŘAD PRO KYBERNETICKOU A INFORMAČNÍ BEZPEČNOST, 2023 [cit. 2023-10-06]. Kapitola 3.12 Ekonomické zabezpečení, s.21. Dostupné online.