Norské moře
moře v Severním ledovém oceánu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Norské moře (norsky Norskehavet; islandsky Noregshaf) je okrajové moře Atlantského oceánu, které bývá někdy řazeno k Severnímu ledovému oceánu.[1] Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem. Moře leží mezi Norskem, Islandem, souostrovím Špicberky a ostrovem Jan Mayen a má rozlohu 1,383 miliónu km². Na rozdíl od Severního moře, navazujícího na jihu, a Barentsova moře na severovýchodě není šelfovým mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska ropy a zemního plynu, pobřežní vody slouží jako trdliště mnoha druhům ryb.
Norské moře | |
---|---|
mapa oblasti Norského moře | |
Maximální hloubka | 3970 m |
Rozloha | 1 383 000 km² |
Zeměpisné souřadnice | 69°0′0″ s. š., 0°0′0″ v. d. |
Nadřazený celek | Atlantský oceán/Severní ledový oceán |
Sousední celky | Grónské moře, Barentsovo moře, Severní moře, Atlantský oceán |
Světadíl | Evropa |
Stát | Norsko Norsko Faerské ostrovy Faerské ostrovy[pozn 1] Island Island |
Přítoky | Altaelva, Namsen, Orkla, Vefsna |
Severoatlantský proud je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o 10 °C vyšší, než kolik odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním Grónským mořem je Norské moře místem vzniku severoatlantské hlubinné vody; teplá voda Severoatlantského proudu s vysokou salinitou se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Norské moře je rozhodujícím místem pro vznik a udržení termohalinního výměníku světového oceánu.
Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – Norskou pánví a Lofotskou pánví. Od Grónského moře je Norské moře na dně odděleno Mohnovým hřbetem. Před zhruba osmi tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému podmořskému sesuvu Storrega, který měl za následek vlnu tsunami na pobřeží Norského a Severního moře.