From Wikipedia, the free encyclopedia
Atmosférický tlak je způsoben silou, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě.
Atmosférický tlak dosahuje nejvyšších hodnot při hladině moře (popř. povrchu planety) a s rostoucí výškou klesá. Atmosférický tlak není stálý, ale kolísá na daném místě zemského povrchu kolem určité hodnoty. V historii Země byl menší než dnes.[1]
Tlak vzduchu menší než průměrný atmosférický tlak se nazývá podtlak, tlak větší se nazývá přetlak. Prostor s takřka nulovým tlakem se nazývá vakuum.
Atmosférický tlak má velký význam v meteorologii.
Přepočet tlaku vzduchu pro výšku z (m) pz= p0 (1 - 2,2257E-5 500)5,256 (kg m-2 ) ; p0 = 760 (mm Hg) ; rozsah 0 - 11 000 m[2]
Vzhledem k velké stlačitelnosti plynů není barometrický tlak lineární funkcí výšky, jako je tomu například u kapalin (viz hydrostatický tlak). Mění-li se hustota s tlakem podle Boyleova–Mariottova zákona, lze v atmosféře vymezit vrstvu vzduchu o hustotě , která se nachází ve výšce . Ze vztahu pro hydrostatický tlak lze pro tlakový rozdíl ve vrstvě psát
Podle Boyleova–Mariottova zákona při stálé teplotě platí
kde a označuje nějakou známou (základní) hustotu a tlak.
Z předchozích vztahů vznikne
odkud po integraci a úpravě vyjde vztah
Tento vztah se označuje barometrická rovnice.
Pro závislost hustoty vzduchu na výšce podobně vychází
Tlak vzduchu je závislý na nadmořské výšce, na velikosti tíhového zrychlení, na mocnosti, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě. Z důvodu snazšího porovnávání výsledků různých měření barometrického tlaku byl stanoven normální tlak vzduchu (normální atmosférický tlak) pn (též p0 ), zavedený jako průměrná hodnota tlaku vzduchu při mořské hladině na 45° s. š. při teplotě 15 °C a tíhovém zrychlení . Je definovaný přesnou hodnotou:
Pomocí normálního tlaku vzduchu byla definována jednotka fyzikální atmosféra (značka atm):[3]
Normální tlak v jiných zastaralých jednotkách (milibary, torry, technické atmosféry):
V meteorologii se tlak měří nejčastěji pomocí rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů.
V meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje nejčastěji jednotkou hektopascal (hPa). Při použití rtuťových barometrů se stále užívá jednotka torr (milimetr rtuťového sloupce), která se dále přepočítává na hektopascaly.
Měření atmosférického tlaku má velký význam v meteorologii, neboť atmosférický tlak (a především jeho změny a rychlost těchto změn) jsou důležité pro předpověď počasí. Například zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená příchod slunečného počasí s malou oblačností, zatímco pokles tlaku ohlašuje příchod oblačnosti a deštivého počasí. Pro srovnatelnost údajů se pak používá, obdobně jako u výškoměrů, tlak přepočtený na hladinu moře (QNH či QFF).
Nejvyšší atmosférický tlak (v nadmořských výškách nad 750 m) přepočtený na hladinu moře byl roku 2001 zaznamenán v Mongolsku a to 1085 hPa.[4] Nejvyšší atmosférický tlak v daném místě bývá v Mrtvém moři.[5]
Nejnižší atmosférický tlak měl Tajfun Tip.
Na území Česka byl nejvyšší tlak přepočtený na hladinu moře 1057,2 hPa dne 23. 1. 1907 v Bystřici pod Hostýnem a nejnižší 967,2 hPa 26. 2. 1989 v Čáslavi.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.