Nicejsko-konstantinopolské vyznání
From Wikipedia, the free encyclopedia
Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry či Nicejsko-cařihradské vyznání víry (latinsky Nicaeno-Constantinopolitanum) je jedním z nejdůležitějších křesťanských vyznání víry. Často se užívá při liturgii, v ekumenismu je chápáno jako druhé nejvýznamnější společné vyznání víry (po původním Nicejském vyznání). Autoritativním se pro křesťanskou církev stalo roku 451 rozhodnutím Chalkedonského koncilu.
- Možná hledáte: Nicejské vyznání nebo Krédo
Ve východní církvi je toto vyznání závazné ve své původní podobě, s přídavkem zvaným filioque („i Syna“) jej vyznává katolická církev, anglikánská církev a protestantství.
Apoštolské a Nicejsko-konstantinopolské vyznání jsou v katolické církvi spojeny s částečnými odpustky.[zdroj?]