![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Entamoeba_histolytica_binary_fission_2.jpg/640px-Entamoeba_histolytica_binary_fission_2.jpg&w=640&q=50)
Měňavka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Měňavka (též améba) je obecné pojmenování jednobuněčného heterotrofního živočicha, který se pohybuje pomocí panožek.
![]() | |
---|---|
![]() měňavka úplavčitá | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | eukaryota |
Říše | měňavkovci (Amoebozoa) |
Kmen | panoženky (Archamoebae) |
Třída | Entamoebea |
Čeleď | Entamoebidae |
Rod | měňavka (Entamoeba) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název měňavky dostaly podle schopnosti měnit tvar při měňavkovitém (améboidním) pohybu. Pohyb měňavek se uskutečňuje eruptivním vysouváním panožek, pseudopodií. Za vysunutými panožkami (vychlípeniny buňky) přitahují ostatní tělo.
Panožky slouží rovněž k přijímání potravy formou fagocytózy. Měňavka panožkami obejme bakterii, drobného prvoka nebo řasu, uzavře ho ve svém jednobuněčném těle, zahubí a stráví.[1]
Měňavky obývají především bahnité vody a vlhkou půdu. Některé měňavky jsou symbionty či parazity v těle živočichů, příp. člověka.[1] Například měňavka ústní (Entamoeba gingivalis), první popsaná améba v lidském organismu, je komenzálem žijícím v dutině ústní. U lidí se zdravými dásněmi se vyskytuje zřídka, žije v parodontálních kapsách a vyskytuje se u 95 % lidí s onemocněním dásní.
Jednou z nejznámějších je měňavka velká (Amoeba proteus, též Chaos Chaos), která dosahuje velikosti až 1 mm. Velké mnohojaderné plazmodium vytváří měňavka bahenní (Pelomyxa palustris), která měří až 4 mm[1] a žije v zahnívajících vodách.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Gromia-field_wInset.jpg/640px-Gromia-field_wInset.jpg)
V roce 2007 objevil vědecký tým na mořském dně v hloubce 750–780 m na Bahamách poblíž ostrova Little San Salvador slizové stopy, které považoval za stopu nepopsaného druhu plže. Množství živočichů propojených až 50 cm dlouhými stopami připomínalo hrozen révy s kuličkami o průměru čtyř centimetrů. Při laboratorním zkoumání se však zjistilo, že živočich není plžem, ale amébou Gromia sphaerica, druhem známým výhradně z Arabského moře.[2] Améby rodu Gromia jsou hojně rozšířené v moři i ve sladkých vodách, ovšem hloubka, v níž byla améba nalezena, a její velikost biology překvapily.[1]