![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Nov%25C3%25BD_Hrozenkov_-_centrum_obce_s_kostelem%252C_obr01.jpg/640px-Nov%25C3%25BD_Hrozenkov_-_centrum_obce_s_kostelem%252C_obr01.jpg&w=640&q=50)
Městys
obec s omezenými městskými právy, bez soudního práva, ale s tržním právem / From Wikipedia, the free encyclopedia
Městys či městečko (dříve i městec)[1] je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Na rozdíl od města zde bylo mnohem silněji zastoupeno zemědělství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Nov%C3%BD_Hrozenkov_-_centrum_obce_s_kostelem%2C_obr01.jpg/640px-Nov%C3%BD_Hrozenkov_-_centrum_obce_s_kostelem%2C_obr01.jpg)
Městys je podle současné české legislativy zvláštní status některých obcí a vztahuje se na celou takovou obec, včetně jejích případných venkovských částí. V Rakousko-Uhersku a Československu se až do roku 1939 status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad (sídelních útvarů) pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou.[2]