druh houby From Wikipedia, the free encyclopedia
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Patří k nejznámějším jedovatým houbám, ačkoliv fatální otravy jsou vzácností. Je užívána také pro své psychotropní účinky.[1]
Muchomůrka červená | |
---|---|
Muchomůrka červená | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | muchomůrkovité (Amanitaceae) |
Rod | muchomůrka (Amanita) |
Binomické jméno | |
Amanita muscaria (L. ex Fr.) Hook. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klobouk může mít průměr 8–20 cm. Je nejdříve polokulovitý, později sklenutý, ve stáří rozložený, někdy až mírně miskovitý s hřebenitým rýhováním na okraji. Barva klobouku může kolísat mezi jasně oranžovou až nachově červenou. Je pokryt bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, válcovitý; na bázi hlízovitě ztlustlý, obalený na okraji bradavičnatou pochvou. Prsten je široký, převislý, rýhovaný. Dužnina je bílá, jemné chuti, bez pachu. Výtrusný prach je bílý.
Možná je záměna s velmi podobnou muchomůrkou královskou, která je však také jedovatá.[2] Méně pravděpodobná, ale také možná, je záměna s muchomůrkou císařskou, která je sice jedlá (dokonce výtečná), ale v České republice je vzácná a chráněná.
Celkově hojná, místy velmi hojná. Roste nejčastěji v jehličnatých, převážně smrkových lesích, ale i ve smíšených a listnatých lesích.
Kromě nepříliš významného obsahu muskarinu (v plodnicích obvykle v rozmezí 0,0002–0,0003 % čerstvé hmotnosti[3]) obsahuje muscimol, který způsobuje poruchy vědomí a vyvolává halucinace.[2] Část další obsažené látky, kyseliny ibotenové, se metabolizuje opět na muscimol. Muchomůrka červená byla v historii používána k navození stavů opojení nebo halucinací.[4] Při těžké otravě se mohou dostavit křeče, kóma, nebo smrt. Avšak u zdravých jedinců mimo děti a starší osoby je riziko smrtelné otravy velmi vzácné.[5][6]
Právě muchomůrka červená dala celému rodu název, neboť byla lidovým prostředkem k trávení much (původně muchomorka – od „mořit mouchy“). Klobouk se vymáčel v oslazené vodě nebo v oslazeném mléce, případně se namáčel v mléce či vodě a pak posypal cukrem. Mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy a došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení.[4]
V některých částech Japonska se v detoxikované formě konzumuje jako potravina, nejčastěji v prefektuře Nagano. Tam se muchomůrka červená především solí a nakládá. Dříve se zpracovávala též v Evropě nebo Severní Americe.[7][8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.