![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Housefly_on_a_leaf_crop.jpg/640px-Housefly_on_a_leaf_crop.jpg&w=640&q=50)
Mouchovití
čeleď hmyzu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Mouchovití (Muscidae) představují čeleď krátkorohého dvoukřídlého hmyzu. Jejich zástupci velikostně variují mezi 2 až 8 mm, vzhledově i ekologicky jde však o značně různorodou skupinu.[1] Klíčovou synapomorfií v rámci této linie je ztráta samičích postabdominálních spirakul (otvorů v exoskeletu, jimiž ústí vzdušnice), s předpokládaným sekundárním vznikem u rodů Cariocamyia, případně i Achanthiptera.[2] Ačkoli čeleď Muscidae představuje dobře podpořené monofylum, vnitřní systematika zůstává problematická a počet podčeledí (jakož i navazujících tribů) nekonzistentní jak v případě studií vycházejících z klasické morfologie, tak z molekulárních dat.[2][3][4]
![]() | |
---|---|
![]() Moucha domácí (Musca domestica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | dvoukřídlí (Diptera) |
Čeleď | mouchovití (Muscidae) Latreille, 1802 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt mouchovitých je vesměs kosmopolitní, od arktických oblastí po tropický pás, byť mohou scházet v extrémně aridních podmínkách.[3] Dospělci se mohou živit dravě, saprofágně, hematofágně, případně pylem rostlin aj.; podobně i larvy mohou být saprofágní, dravé či zastávat jiné ekologické úlohy (vč. ektoparazitismu na ptácích).[1] Mouchovití zahrnují řadu obtížných druhů a škůdců, včetně běžné mouchy domácí (Musca domestica) či krevsající bodalky stájové (Stomoxys calcitrans) nebo mouchy dobytčí (Musca autumnalis).[1]