From Wikipedia, the free encyclopedia
Montevidejská konvence o právech a povinnostech států je úmluva podepsaná v Montevideu (Uruguay) 26. prosince 1933 během sedmé mezinárodní konference amerických států. Úmluva právně ukotvuje suverenitu státu jako součást mezinárodního práva. Dokument podepsali zástupci z 19 amerických států 6. prosince 1933 a v platnost vešel 26. prosince 1934.[1] Přijata do registru smluv Společnosti národů byla 8. ledna 1936.2
Úmluva stanoví základní práva a povinnosti států, jejím obsahem je 16 článků. Nejdůležitějšími se staly tyto body:[1]
Země[2],5 | Podepsáno | Ratifikováno |
Brazílie | 26. prosince 1933 | 23. února 1937 |
Chile | 26. prosince 1933 | 28. března 1935 |
Kolumbie | 26. prosince 1933 | 22. července 1936 |
Kuba | 26. prosince 1933 | 28. dubna 1936 |
Dominikánská Republika | 26. prosince 1933 | 26. prosince 1934 |
Ekvádor | 26. prosince 1933 | 3. října 1936 |
El Salvador | 26. prosince 1933 | 9. ledna 1937 |
Guatemala | 26. prosince 1933 | 12. června 1935 |
Haiti | 26. prosince 1933 | 13. srpna 1941 |
Honduras | 26. prosince 1933 | 1. prosince 1937 |
Mexiko | 26. prosince 1933 | 27. ledna 1936 |
Nikaragua | 26. prosince 1933 | 8. ledna 1937 |
Panama | 26. prosince 1933 | 13. listopadu 1938 |
Spojené státy americké | 26. prosince 1933 | 13. července 1934 |
Venezuela | 26. prosince 1933 | 13. února 1940 |
Další čtyři státy, které konvenci 26. prosince 1933 podepsaly, ale neratifikovaly ji, jsou: Argentina, Paraguay, Peru, Uruguay.5 Kostarika k smlouvě přistoupila 28. září 1937, ačkoli její podpis na originální smlouvě chybí.
Nejzásadnější a zároveň nejdiskutovanější je první článek úmluvy, ve kterém jsou obsaženy čtyři body definující stát. První tři body z těchto čtyř jsou empirické, logické a odpovídají socio-politickému procesu založení státu. Tyto body jsou ovšem samy o sobě nedostačující, jelikož vypuštěním čtvrtého bodu by vznikl prázdný prostor bez právního zakotvení.
Některé z debat11 se například zaobírají buď konkrétním zněním čtvrtého bodu, či zdali má vůbec čtvrtý bod být schopnost vstoupit do diplomatických vztahů s ostatními státy a ne něco zásadně jiného.
Často se také hovoří o nedostatečnosti těchto čtyř původních bodů.13 Ian Brownlie například tvrdí, že tyto čtyři uvedená kritéria tvoří pouze jen základ k dalšímu zkoumání státnosti subjektu. Brownlie pak déle uvádí, že ne všechny čtyři deklarované body je nezbytné splnit v každém případě, a že naopak další kritéria musí být naplněna k tomu, aby bylo dosaženo funkční definice.13 Těmito dalšími kritérii jsou dle Brownlieho: „a) určitý stupeň stálosti daného útvaru, b) vůle dodržovat mezinárodní právo, c) suverenita, a d) fungování jako stát.“
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.