český historik, lingvista, literární historik, numismatik, publicista, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní From Wikipedia, the free encyclopedia
Mikuláš Adaukt Voigt, Sch.P. (14. května 1733 Litvínov[1] – 18. října 1787 Mikulov[2]) byl český historik německého původu,[3] vlastenecký katolický kněz-buditel, osvícenský vědec, lingvista, slavista, literární historik, zakladatel české kritické numismatiky[4] a vysokoškolský pedagog.
| Mikuláš Adaukt Voigt | |
|---|---|
 Mikuláš Adaukt Voigt | |
| Narození | 14. května 1733 Litvínov  České království |
| Úmrtí | 18. října 1787 (ve věku 54 let) Mikulov  Moravské markrabství |
| Povolání | knihovník, historik, pedagog, spisovatel, numismatik, katolický kněz a vysokoškolský učitel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpeg)
Po dokončení základního vzdělaní ve svém rodišti studoval na piaristickém gymnáziu ve Slaném, kde se naučil česky, následně pak v Chomutově u jezuitů a v Litomyšli filozofii a teologii.[4] V roce 1747[4] vstoupil do piaristického řádu (po přijetí obdržel řádové jméno Adauctus a Sancto Germano),[5] v dalších letech se věnoval studiu teologie, církevního práva a klasických jazyků, na kněze byl vysvěcen roku 1758.[5] Vyučoval latinu na řádových ústavech v Čechách a na Moravě,[4] poté působil jako kazatel v badenském katolicko-protestantském Kirchenbergu,[4] kde se seznámil s osvícenskými myšlenkami a poznal náboženskou snášenlivost.
Po návratu do vlasti (1761) učil na řádových kolejích v Ostrově (1762–1766), Slaném (1767–1769) a v Kosmonosích (1770).[5] Zabýval se studiem historie, filozofie a literatury, od roku 1769 na příkaz představených také matematiky a experimentální fyziky.[4]
V roce 1771 byl na vlastní žádost přeložen do Prahy, stal se vicerektorem pražské piaristické koleje a zproštěn některých řádových povinností, aby se mohl věnovat vědecké práci, zejména numismatice.[4] Sblížil se s pražskou Soukromou společností nauk,[6] postupně začalo vznikat jeho významné historické dílo, které již bylo ovlivněno novou kritickou metodou Gelasia Dobnera. Prováděl také katalogizaci numismatických sbírek u biskupa Valdštejna, věnoval se podmokelskému pokladu, vytvořil soupis „tehdy známých českých mincí“. Doprovodil textem a vydal knihu ilustrovanou Janem Jiřím Balzerem o českých vzdělancích a umělcích napříč dějinami. Řada jeho časopisecky publikovaných studií a statí se zabývala jazykovědnými otázkami (gramatika, lexikologie, etymologie), slavistickými tématy i obranou češtiny.[7] V době svého pražského působení patřil k vůdčím osobnostem, které na počátku 70. let 18. století ovlivňovaly formující se novodobou českou vědu[8] a významným způsobem vlastenecky přispěl k šíření myšlenky slovanské vzájemnosti jako prostředku proti německé rozpínavosti.[4]
V letech 1777–1783 byl profesorem všeobecného dějepisu a dějin literatury na Vídeňské univerzitě, souběžně rovněž působil jako kustod mincovního oddělení tamní knihovny.[9] Kvůli nesouhlasu s josefínskými reformami se stáhl do ústraní a v jihomoravském Mikulově se staral o ditrichštejnskou knihovnu.
Jméno Mikuláše Voigta bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
