maďarský spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Mihály Vörösmarty (1. prosince 1800, Pusztanyék, dnes Kápolnásnyék – 19. listopadu 1855, Pešť, nyní Budapešť) byl maďarský romantický spisovatel, básník, dramatik a překladatel, společně s Jószefem Bajzou a Ferencem Toldym nejvýznamnější propagátor romantických tendencí v maďarské literatuře.[1]
| Mihály Vörösmarty | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. prosince 1800 Kápolnásnyék |
| Úmrtí | 19. listopadu 1855 (ve věku 54 let) Pešť |
| Místo pohřbení | Kerepesi temető, dnes Budapešť |
| Povolání | spisovatel, básník, dramatik a překladatel |
| Národnost | maďarská |
| Alma mater | Královská uherská univerzita |
| Literární hnutí | romantismus |
| Významná díla | Čongor a víla (1831, Csongor és Tünde), Výzva (1836, Szózat) |
| Politická příslušnost | Radical party |
| Manžel(ka) | Laura Csajághy |
| Děti | Ilona, Béla, Erzsébet a Irma |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Maturoval roku 1817 v Pešti a do roku 1821 studoval práva na peštské univerzitě. Po smrti otce se dostal do finančních problémů a živil se proto jako vychovatel, zejména u aristokratické rodiny Perczelů, jejichž dceru Etelku beznadějně miloval, a která se stala první inspirátorkou jeho milostné poezie. Později působil jako právní aspirant, redaktor a nakonec jako samostatný spisovatel. Spolupracoval s Kisfaludyho almanachem Aurora. Od roku 1830 byl členem Uherské akademie věd, pro kterou sestavil stanovy a redigoval její jazykovědné edice. Patřil k zakládajícím členům Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti, založená roku 1836 a pojmenovaná po dramatikovi Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách. Společně s Bajzou a Toldym redigoval do roku 1843 časopis Athenaeum, kde uveřejnil celou řadu divadelních kritik a roku 1837 první systematickou teorii maďarského dramatu Dramaturgiai töredékek (Dramaturgické zlomky). Postupně se stal jednou z nejuznávanějších autorit soudobého maďarského kulturního života. Roku 1843 se oženil s Laurou Csajághy (1825–1882), která byla jeho múzou. Byl stoupencem Lajose Kossutha a proto se po porážce maďarské revoluce roku 1849 musel skrývat a postihla ho tvůrčí a duchovní krize. Zemřel duševně i tělesně vyčerpán a jeho pohřeb v Pešti se stal mohutnou politickou demonstrací za svobodu maďarského národa.[2][3]
Vörösmarty byl nejvýznamnější básník a společně s Károlym Kisfaludym také nevýznamnější dramatik maďarského romantismu. Vyšel z klasicismu, ale i tato díla byla prodchnuta duchem romantismu. Psal monumentální historickou i drobnou epiku s vlasteneckým posláním, reflexivní i osobní lyriku a romantická dramata. Jeho dílo je prodchnuto ideou sociální spravedlnosti, národní svéprávnosti a filosofickým hledáním smyslu života.[4] Jeho báseň Szózat (1836, Výzva) se stala textem neoficiální (tzv. druhé) maďarské hymny.[2] Jako dramatik byl ovlivněn Williamem Shakespearem a Victorem Hugem.[4] Do maďarštiny přeložil Shakespearovy tragédie Julius Caesar (1839) a Král Lear (1854). Překlad Romea a Julie se mu nepodařilo dokončit.[5] Prózu psal jen zřídka, vydával ji časopisecky a v jeho díle je považována za méně významnou.[3][6]
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
