Michail Timofejevič Preobraženskij

Michail Timofejevič Preobraženskij (rusky Михаил Тимофеевич Преображенский, starorusky Михаилъ Тимофеевичъ Преображенскiй), 4. října^jul./ 16. října 1854^greg., město Bobalniky, Ponevěžský ujezd, Kovenská gubernie, Ruské impérium — 25. září 1930, Leningrad, SSSR) byl ruský architekt, restaurátor, pedagog, historik staroruské architektury, akademik architektury, profesor a řádný člen Carské akademie umění^{[1] [2]}, člen Carské pravoslavné palestinské společnosti^[3]

Michail Timofejevič Preobraženskij
Narození	16.jul. / 28. října 1854greg. nebo 4. října 1854 Vabalninkas
Úmrtí	25. září 1930 (ve věku 75 let) Petrohrad
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Alma mater	Moskevská škola malířství, sochařství a architektury
Povolání	restaurátor a architekt
Zaměstnavatel	Imperátorská akademie umění
Ocenění	Velká zlatá medaile Imperátorské akademie umění (1879) Řád sv. Vladimíra 4. třídy Řád sv. Vladimíra 3. třídy Řád sv. Stanislava 3. třídy Řád sv. Stanislava 1. třídy … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl autorem mnoha pravoslavných chrámů v Rusku i zahraničí, např. v Petrohradu, Moskvě, Florencii, Nice, Sofii, Buenos Aires, Reveli (Tallinn), Nikšići, Bukurešti aj.

Život

Michail Timofejevič Preobraženskij se narodil 4. října^jul./ 16. října 1854^greg. ve městě Bobalniky (dnešní Vabalninkas), ^[4] Ponevěžského ujezdu, Kovenská gubernie, tehdy součásti Ruského impéria v rodině učitele venkovské farní školy^[1].

V letech 1870 až 1874 studoval na oddělení architektury na Moskevské akademii umění a architektury z akademického architekta K. M. Bykovského^[5] . Po absolvování v roce 1874 přešel do třídy sádrových skulptur.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Преображенский, Михаил Тимофеевич na ruské Wikipedii.

1. Sobko N. P. Словарь русских художников. Ваятелей, живописцев, зодчих, рисовальщиков, гравёров, литографов, медальеров, мозаичистов, иконописцев, литейщиков, чеканщиков, сканщиков и проч. С древнейших времён до наших дней. (XI-XIX вв.). Svazek III vyd. 1 «П» (700 имён). Petrohrad: Типография M. M. Стасюлевича, Вас. Остр. 5 л., 28., 1899. 276 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Kapitola Преображенскiй, Михаилъ Тимофеевичъ. (rusky) Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
2. Kondakov S. N. Список русских художников к юбилейному справочнику Императорской Академии Художеств / Списокъ русскихъ художниковъ къ юбилейному справочнику Императорской Академiи Художествъ. Svazek II. Sankt-Petěrburg: Товарищество R. Голике и А. Вильборг., 1914. 454 s. Dostupné online. Kapitola Преображенскiй, Михаилъ Тимофеевичъ, s. 375. (rusky)
3. Dmitrijevskij А. А., Юшманов В. Д. Святая Русь и Италия у мироточивой гробницы святителя Николая Мирликийского в Бар-граде. Петроград: Отпечатано по изданию Высочайше учрежденного Барградского комитета, 1915. 66 s. Dostupné online. Kapitola Построение русского храма во имя святителя Николая и при нем странноприимницы для паломников в Бар-граде. (rusky)
4. Зодчие Москвы 1998, s. 203.
5. Pavlovová A. L. Русское искусство Нового времени. Исследования и материалы. Сборник статей. Выпуск 9: Из истории Императорской Академии художеств. Moskva: «Памятники исторической мысли», 2005. 344 s. Dostupné online. ISBN 5-88451-186-8. Kapitola О деятельности architektа M. T. Преображенского (150 лет со дня рождения), s. 297—316. (rusky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Timofejevič Preobraženskij na Wikimedia Commons

Portály: Lidé | Rusko | Architektura a stavebnictví