Mezní náklady
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mezní náklady (také marginální náklady, anglicky marginal costs) jsou náklady, které jsou zapotřebí pro výrobu či poskytnutí dodatečné jednotky produkce. Jinak řečeno, jde o situaci, kdy firma změní (zvětšením nebo zmenšením) velikost nákladů, za pomoci změny objemu produkce o jednotku nebo o jednotky. Mezní náklady jsou založeny na variabilních nebo přímých výrobních nákladech (pracovní síla, materiály, vybavení) – nikoliv na fixních nákladech, které společnost bude mít, nezávisle na tom, jestli zvyšuje nebo nezvyšuje výrobu. Do fixních nákladů můžeme zahrnout administrativní náklady nebo marketing (výdaje, které jsou stejné bez ohledu na to, kolik kusů je vyrobeno.[1]
Náklady v manažerském účetnictví |
---|
|
Pokud je funkce popisující náklady jako funkci množství diferencovatelná, jsou mezní náklady derivací nákladů podle množství[2],
Pokud náklady nejsou popsány spojitou funkcí, určíme mezní náklady pomocí vztahu
tedy jako podíl změny celkových nákladů a změny množství celkových výstupů.[3] Výpočet mezních nákladů pomáhá společnosti správně stanovit moment, ve kterém při zvýšení počtu vyrobených položek zvýší průměrné náklady. Náklady se mohou například zvýšit v okamžiku, kdy společnost přidává různá zařízení, je nucena přesunout se do většího objektu nebo při hledání nového dodavatele.[4]