Mexicko-americká válka
válečný konflikt mezi Mexikem a USA z let 1846 až 1848 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Mexicko-americká válka nebo Americko-mexická válka[p 1] byl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy americkými a Mexikem v letech 1846–1848. Válka byla vyvolána sporem mezi USA a Mexikem o vládu nad územím Texasu. Mexiko neuznávalo odštěpení Texasu v roce 1836 a po celou dobu existence Texaské republiky (1836–1846) považovalo Texas za svoji vzbouřenou provincii. Zatímco mexičtí historici označují za příčinu války anexi Texasu ze strany USA v roce 1846, z jejich hlediska neoprávněnou, americká oficiální místa (která krátkodobou nezávislost Texasu uznala) považují i jimi tak označovanou anexi Texasu za provedenou se souhlasem Texasanů a tudíž za legitimní. Za příčinu války považují Američané napadení pevnosti Fort Texas mexickou armádou, k němuž došlo 3. května 1846.[4]
Mexicko-americká válka | |||
---|---|---|---|
Obraz Bitva o Veracruz | |||
Trvání | 1846–1848 | ||
Místo | Texas, Nové Mexiko, Kalifornie; sever, střed a východ Mexika; Mexico City | ||
Výsledek | Vítězství Spojených států; podepsání Smlouvy z Guadalupe Hidalgo a postoupení severních částí Mexika Spojeným státům. | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dalšími příčinami války byly podle historiků snahy o územní expanzi Spojených států směrem na jihozápad, politická nestabilita v Mexiku a neschopnost Mexika řádně spravovat své severní provincie v období po válce za nezávislost země (1810–1821).
Bezprostředním důvodem k válce (casus belli) bylo napadení pevnosti Fort Texas mexickou armádou 3. května 1846. Bojové operace probíhaly rok a půl od jara 1846 do podzimu 1847. Válka skončila naprostým vítězstvím Spojených států. Výsledkem byly významné územní ztráty Mexika ve prospěch Spojených států – odtržením Texasu a postoupením dalších území po prohrané válce přišlo Mexiko o více než polovinu svého území. Na získaném území vznikly postupně americké státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah. Ačkoliv se dlouze diskutovalo o zákazu otroctví na nových územích, byl v roce 1850 přijat kompromis, na jehož základě zůstala bez otroctví jen Kalifornie. Ztráta rozsáhlých území podnítila mexickou vládu k politice osídlování severních oblastí jako prostředku k zabránění dalším ztrátám území.
Mírová smlouva z Guadalupe Hidalgo (oficiálně: Smlouva o míru, hranicích, přátelství a vypořádání mezi Spojenými státy americkými a Mexickou republikou) potvrdila hlavní důsledky této války: nucené postoupení mexických území Alta California a Santa Fe de Nuevo México ve prospěch Spojených států za 15 miliónů dolarů. Dále Spojené státy odpustily mexické vládě dluhy vůči americkým občanům (3,25 miliónů dolarů). Mexiko také uznalo řeku Rio Grande jako svou státní hranici s USA, a tím definitivně ztratilo Texas.