Messerschmitt Me 262
německý stíhací-bombardovací letoun / From Wikipedia, the free encyclopedia
Messerschmitt Me 262, přezdívaný Schwalbe (vlaštovka) ve stíhacích verzích, nebo Sturmvogel v roli stíhacího bombardéru, byl první operačně nasazený proudový stíhací letoun. Konstrukční práce začaly před druhou světovou válkou, ale problémy s motory, metalurgií a zásahů z nejvyšších míst dostaly letadlo do služby u Luftwaffe až od poloviny roku 1944. Me 262 byl rychlejší a silněji vyzbrojený než jakýkoli spojenecký stíhač, včetně britského proudového letounu Gloster Meteor.[4] Šlo o jednu z nejpokročilejších druhoválečných leteckých konstrukcí v operační službě,[5] a jeho role zahrnovaly lehký bombardér, průzkumné a experimentální varianty nočních stíhaček.
Me 262 Schwalbe | |
---|---|
Messerschmitt Me 262A-1, pozdější model | |
Určení | stíhací letoun a stíhací bombardér |
Původ | Nacistické Německo |
Výrobce | Messerschmitt |
Šéfkonstruktér | Willy Messerschmitt |
První let | 18. dubna 1941 s pístovým motorem 18. července 1942 s proudovým motorem |
Zařazeno | duben 1944[1][2] |
Vyřazeno | 1945 (Německo) 1951 (Československo)[3] |
Uživatel | Luftwaffe Československé letectvo (S-92) |
Vyrobeno kusů | 1 430 |
Varianty | Avia S-92 |
Další vývoj | Messerschmitt P.1099 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piloti Me 262 sestřelili celkem 542 spojeneckých letadel,[6] ačkoli jsou někdy zmiňovány vyšší počty.[Note 1] Spojenci mu ve vzduchu čelili tak, že na letadlo útočili během vzletu a přistání. Nedostatky strategických materiálů a konstrukční kompromisy u proudových motorů Junkers Jumo 004 s axiálním kompresorem vedly k problémům se spolehlivostí. Útoky spojeneckých sil na dodávky pohonných hmot během zhoršující se válečné situace také snížily účinnost jeho bojové síly a zbrojní průmysl byl v Německu zaměřen na snadněji vyráběné stroje.[8] Nakonec měl Me 262 na průběh války zanedbatelný dopad v důsledku pozdního zavedení do služby a následně nižšího počtu provozovaných strojů.[9]
Zatímco nasazení letadel Me 262 v německých službách skončilo s koncem druhé světové války, bylo malé množství do roku 1951 provozováno československým letectvem. Ovlivnil také několik návrhů jako Suchoj Su-9 (1946) a Nakadžima J9N Kikka. Ukořistěné letouny Me 262 byly studovány a testovány hlavními mocnostmi a nakonec ovlivnily konstrukci poválečných letadel včetně typů North American F-86 Sabre, MiG-15 a Boeing B-47 Stratojet.[5] Několik letadel přežilo jako statické exempláře v muzeích a existuje několik soukromě vyrobených letuschopných replik, které používají novější motory General Electric J85.