australský geolog a paleontolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Martin Fritz Glaessner (25. prosince 1906 Ústí nad Labem[1] – 23. listopadu 1989 Melbourne) byl australský geolog a paleontolog. Narodil se a vzdělání získal v Rakousko-Uhersku, většinu života ale strávil prací pro zahraniční „petrolejářské“ společnosti, věnoval se také studiu geologie jižního Pacifiku a Austrálie a korýšů těchto oblastí. Glaessner je autorem raných prací v oboru klasifikace předkambrických forem života, známých jako ediakarská fauna, které jsou považovány za skupinu předchůdců moderních forem života. Jeho autorská značka je „Glaessner“.
Martin Glaessner | |
---|---|
Narození | 25. prosince 1906 Ústí nad Labem, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 23. listopadu 1989 (ve věku 82 let) Melbourne, Austrálie |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Povolání | paleontolog, vysokoškolský učitel, karcinolog a geolog |
Zaměstnavatelé | Adelaidská univerzita Lomonosovova univerzita Vídeňská univerzita Russian State Geological Prospecting University |
Ocenění | Fellow of the Australian Academy of Science (1957) Lyellova medaile (1974) Medaile Charlese Doolittle Walcotta (1982) Medaile Eduarda Suesse (1985) člen Řádu Austrálie (1985) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Martin Glaessner se narodil v Ústí nad Labem (německy Aussig) v tehdejším Rakousko-Uhersku. V roce 1925 začal studovat práva na Vídeňské univerzitě, doktorát získal v roce 1929, a titul Ph.D. v roce 1931.[2] Od roku 1923 pracoval 9 let jako výzkumný pracovník v Přírodovědném muzeu ve Vídni. V letech 1930 až 1931 byl výzkumníkem londýnského Přírodopisného muzea.[3] V roce 1932 odjel do Sovětského svazu a v Moskvě začal pracovat jako geolog a mikropaleontolog pro „Státní institut ropného výzkumu“. Zde působil do roku 1934. V letech 1934 až 1937 byl jedním z vedoucích výzkumu v Institutu minerálních paliv Ruské akademie věd. V roce 1936 přednášel na Lomonosovově univerzitě. Glaessner se v Moskvě v témže roce oženil, jeho manželkou se stala tanečnice Tina Tupikinová. Sovětské zákony mu ale jako cizinci neumožňovaly získat občanství. Proto odjel v prosinci 1937 i se ženou do Vídně.[4]
Po anšlusu byl kvůli židovskému původu svého otce 19. března 1938 zatčen. Byl však díky pomoci britských přátel propuštěn a odjel pracovat pro Anglo-Iranian Oil Company (později British Petroleum) v Londýně. V témže roce odjel do Port Moresby na Nové Guineji (tehdy pod australskou správou), kde pracoval v mikropaleontologické laboratoři ropné společnosti Australasian Petroleum. Po japonské invazi na Novou Guineu v roce 1942 uprchl do Melbourne, kde mu bylo v roce 1945 uděleno australské občanství. Pro ropné společnosti pracoval až do roku 1950.[3] V letech 1950 až 1959 zastával různé funkce na univerzitě v Adelaide. Přitom byl v letech 1953 až 1989 výzkumným pracovníkem „Muzea Jižní Austrálie“.[3]
Ve své vědecké práci se zabýval otázkami souvisejícími s paleobiologií, zejména ranými stopami života na Zemi. Od padesátých let 20. století se věnoval studiu nově objevených zkamenělin ediakarské fauny. Potvrdil také stáří těchto fosilií, které v oblasti Ediacara Hills ve Flindersově pohoří objevil geolog Reginald Sprigg. Ten tyto fosilie velmi starých organismů datoval do raného kambria až prekambria. Vědecká obec byla ale skeptická, Spriggovy údaje a přednášky se od roku 1948 setkávaly s nedůvěrou nebo nezájmem.[5] Teprve poté, co profesor Glaessner prokázal a v roce 1958 publikoval práci o jejich skutečném stáří, se Spriggovi a jeho práci dostalo vědeckého uznání.[6]
Již od 30. let 20. století se věnoval studium mikrofosilií (zejména dírkonošců), v této práci pokračoval i jako ropný geolog v Austrálii. Věnoval se i stratigrafii terciérních sedimentů v Jižní Austrálii. Nejdůležitějšími pracemi Martina Glaessnera jsou Principles of Micropalaeontology (1945) a The Dawn of Animal Life (1984). Je také autorem taxonomického popisu rodů Parvancorina a Spriggina.
Martin Glaessner za svou práci získal Lyellovu medaili londýnské Geologické společnosti, Walcottovu medaili americké Národní akademie věd (1982).[7] Královská společnost Jižní Austrálie Glaessnerovi v roce 1970 propůjčila medaili udělovanou na počest lékaře a konchologa Josepha Verca. Rakouská geologická společnost jej v roce 1985 ocenila pamětní medailí Eduarda Suesse, se kterou je spojeno i doživotní čestné členství.[8] V roce 1957 se stal členem Australské akademie věd a v letech 1960 až 1962 působil i v jejím vedení. V letech 1962 až 1977 byl i předsedou National Committee of Geological Sciences. V roce 1985 získal Řád Austrálie (Member of the Order of Australia).[9] Byl čestným výzkumným pracovníkem Amerického přírodovědného muzea (1950–1970).[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.