římský bůh války a ochránce zemědělství From Wikipedia, the free encyclopedia
Mars[pozn. 1], latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství. Po Jovovi byl druhým nejvýznamnějším a nejuctívanějším bohem, o čemž svědčí i to že měl stejně Jupiter a Quirinus svého flamena maior. Po Martovi byl Římany pojmenována planeta Mars a měsíc březen – mensis Martius „měsíc Martův“, který byl prvním měsícem roku až do roku 153 př. n. l., a během kterého se slavila velká část svátků tohoto boha. Mars či jemu podobné božstvo byl uctíván nejen Římany, ale také dalšími Italiky, o čemž svědčí například oskánské theonymum Māmers.[1]
| Mars | |
|---|---|
 Mars, autor Bertel Thorvaldsen | |
| Symboly | kopí a štít |
| Partner | Bellona, Nerio, Venuše |
| Rodiče | Juno |
| Děti | Romulus a Remus, Pallor a Pavor |
| Oblast uctívání | Římská říše |
| Řecký ekvivalent | Arés |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V rámci interpretatio graeca byl Mars ztotožněn s řeckým bohem války Áreem a přijal jeho mytologii a genealogii, obě božstva se však v mnohém lišila. Áres byl chápán jako násilné božstvo, ke kterému bylo přistupováno s jistým odporem a navíc se netěšil zdaleka takovému kultu jako Mars, který byl chápán spíše jako ochránce a navíc měl zemědělskou funkci. Přejal taktéž milenecký vztah s Venuší, ale vedle toho byla jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována Bellona a Nerio.[2]
Podle Jaana Puhvela byl původně Mars hromovládcem, tuto funkci však převzal Jupiter a Mars na druhou stranu přijal zemědělskou funkci, vedle své původní válečné.[3]
Vedle běžného Mārs, v genitivu Mārtis, existovalo starší a poetické Māvors (Māvortis) odpovídající oskánskému Māmers (Māmertos). Mezi další podoby jména náleží Mārspiter „otec Mars“, Mārmar, Māmars či Māmers. Jméno Mārs může vycházet z praindoevropského kořene *māwort, jehož význam je nejasný, ale z kterého někteří badatelé odvozují i jméno védských válečných božstev Marutů.[2][3][4][5]
Mýtus o Martově zrození se objevuje pouze v Ovidiových Fasti, přičemž není jisté zda není autorovou invencí. Podle tohoto příběhu byla bohyně Juno nešťastná že její manžel Jupiter sám zplodil Minervu, což odpovídá řeckému podání o porození Athény Diem, a tak hledala pomoc u bohyně Flory. Ta ji darovala kouzelný květ po kterém Juno počala Marta. Mars údajně projevil svou vděčnost tím že zajistil Floře v Římě kult a den jeho početí – 2. květen, byl předposledním dnem svátku Floralia.[2]
O Martově manželce či družce existuje více podání. Za jeho manželku byla označována Nerio ztotožňovaná s Minervou, podle některých badatelů však šlo spíše o výraz znamenající Martovu mužnou sílu. Jako jeho manželka či sestra byla také označována bohyně války Bellona. Podle Ovidia Mars také usiloval o manželství s Minervou a o zprostředkování sňatku požádal bohyni Annu Perennu, ta však přišla na svatbu sama převlečená za Minervu a zahalená závojem. Pod řeckým vlivem byla také jako jeho partnerka chápána Venuše, ztotožněná s Afrodíté, a byly mu přisouzeni synové Pallor „Bledost“ a Pavor „Hrůza“, odpovídající řeckému Fobovi a Deimovi. Se smrtelnou Rheou Silvií zplodil Romula a Rema.[2][1]
Většina svátků spojených s Martem byla slavena v březnu a říjnu, tedy na začátku a konci zemědělské a vojenské sezóny. Podle některých badatelů konali saliové své rituály na počest Marta každý březnový den, případně pouze do tubilustria prováděného 23. března.[2]
Mezi Martovy svátky patřila také data zasvěcení či založení jeho chrámů, označované zpravidla jako dies natalis „dny zrození“ Marta. Tak byl slaven 1. června Dies Natalis Martis v chrámu na Via Appia a 12. května či 1. srpna v chrámu Marta Ultora na Augustově fóru.[2]
Samuel Ball Platner, doplněný Thomasem Ashbym, uvádí mimo jiné následující Martovy chrámy a svatyně:[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
