uherská princezna, řeholnice a světice From Wikipedia, the free encyclopedia
Svatá Markéta Uherská (27. ledna 1242, pevnost Klis – 18. ledna 1270/1271, Markétin ostrov) byla uherská princezna a řeholnice, dcera uherského krále Bély IV. a byzantské princezny Marie Laskariny. Za svatou byla prohlášena v roce 1943, svátek slaví 18. ledna. Je neteří sv. Alžběty Durynské a sestrou sv. Kingy Polské a bl. Jolanty Polské.
Svatá Markéta Uherská | |
---|---|
řeholnice | |
Narození | 27. ledna 1242 Klis |
Úmrtí | 18. ledna 1270 (27 let) Markétin ostrov |
Svátek | 18. ledna |
Rodiče | Béla IV. Uherský a Marie Laskarina |
Státní občanství | Uherské království (1000–1526) |
Řád | dominikánky |
Vyznání | katolická církev |
Blahořečena | 28. července 1789 papežem Piem VI. |
Svatořečena | 19. listopadu 1943 papežem Piem XII. |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | lilie, kniha, řeholní oděv |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Markéta se narodila ve vsi Klis na území dnešního Chorvatska v období tatarských vpádů do Uher a mocenských sporů Arpádovců se sousedními Babenberky.
První vidění prý měla již ve dvou letech,[1] kdy předpověděla smrt rakouského vévody Fridricha a otcovu porážku v bitvě na Litavě.
Jako tříletá byla svěřena do dominikánského kláštera ve Veszprému. v roce 1252 odešla Markéta s celým konventem do nově založeného kláštera na Zaječím ostrově na Dunaji. Postupem let se Markéta vyvinula v silnou a asketickou osobnost pravidelně odmítající mnohé vznešené nápadníky. Mezi odmítnutými byli Přemysl Otakar II.,[2] Lev Haličský, Karel I. z Anjou a další.[zdroj?]
Zemřela v necelých třiceti letech pravděpodobně na tyfus.
„ | ...tehdy za takovýchto okolností, ač v duchu ochotna snášet vše pro jméno Kristovo, zemdlela na těle natolik, že cítila, že je odsouzena k smrti, a řekla své představené a některým starším sestrám, že jí již nadchází blízké odloučení od těla. A to se také stalo: Světice žila již sotva pár dnů a schvácena horečkou třináctého dne své nemoci poručila za přítomnosti mnoha bratří a sester svou duši Stvořiteli a zesnula v pokoji léta Páně 1271, svého vlastního života léta devětadvacátého, osmnáctého ledna.[3] | “ |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.