Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
mariánský sloup v Praze / From Wikipedia, the free encyclopedia
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze je necelých 16 metrů vysoké sochařské dílo. Na vrcholu je umístěna socha Neposkvrněné Panny Marie (latinsky Immaculaty), na rohových podstavcích stojí sochy andělů bojujících se symboly zla. Sloup jako gnómón spolu s pražským poledníkem vyznačeným na dlažbě tvoří sluneční hodiny, které dříve sloužily k určování poledne místního času. Původní sloup z roku 1650, slavnostně posvěcený roku 1652, byl brzy po vzniku Československa zničen, v letech 2020–2024 byl na původním místě nahrazen novodobou replikou.
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Jan Jiří Bendl, kopie Petr Váňa a další |
Rok vzniku | původní sloup 1650, obnovený 2020–2024 |
Umístění | |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′14,52″ s. š., 14°25′16,76″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původní sloup nechal postavit císař Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Hlavním tvůrcem sochařské výzdoby byl Jan Jiří Bendl, jméno architekta se nedochovalo. Gotický obraz Panny Marie Rynecké umístěný ve střední části podstavce se v barokní době těšil velké úctě a až do 19. století se zde konávaly pobožnosti a procesí. Sloup byl stržen za přihlížení davu 3. listopadu 1918 skupinou žižkovských hasičů, kterým pražský bohém Franta Sauer namluvil, že odstranění památky požaduje Národní výbor československý. Největší část dochovaných pozůstatků původního sloupu se nachází v Lapidáriu Národního muzea.
Snahy o obnovení mariánského sloupu započaly bezprostředně po jeho odstranění, ale až po sametové revoluci se díky finančním darům a práci dobrovolníků podařilo zhotovit rekonstrukci sloupu a vrcholové sochy. Historická symbolika památky a její návrat na Staroměstské náměstí od počátku vyvolávaly spory, obnova měla své zastánce i odpůrce mezi odbornou i laickou veřejností. Zastánci argumentovali uměleckou, historickou, náboženskou a urbanistickou hodnotou sloupu, zatímco odpůrci ho vnímali jako symbol pobělohorského habsburského útlaku a poukazovali na nemožnost sochy přesně obnovit, jelikož se nedochovala dostatečná dokumentace některých částí. Rekonstrukce sloupu byla několikrát zamítnuta, naposledy v září 2017.[1] V lednu 2020 však ji zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo,[2] a brzy poté na místě začaly stavební práce. Na nový sloup byla 4. června osazena vrcholová socha[3] vytvořená sochařem Petrem Váňou dle poškozeného originálu. Slavnostně vysvěcen byl 15. srpna 2020, kdy byla také do sanktuáře vložena kopie obrazu Panny Marie Rynecké. Na podstavcích zpočátku chyběly sochy čtyř andělů bojujících se symboly zla,[4] z nichž tři byly přidány v lednu 2024, poslední má přibýt v srpnu 2024.