dcera krále Ferdinanda I. a královny Marie z Edinburghu, jugoslávská královna v letech 1924–1934 From Wikipedia, the free encyclopedia
Marie Jugoslávská - princezna Marie Rumunská (6. ledna 1900 Gotha – 22. června 1961 Londýn) byla od roku 1922 až do smrti svého manžela Alexandra Karađorđeviće v roce 1934 královnou Království Jugoslávie.
| Marie Rumunská | |
|---|---|
| královna Srbů, Chorvatů a Slovinců a Jugoslávie | |
 Královna Marie Jugoslávská, 1930 | |
| Doba vlády | 1922–1934 |
| Narození | 6. ledna 1900 Gotha |
| Úmrtí | 22. června 1961 (ve věku 61 let) Londýn |
| Sňatek | 8. červen 1922 – 9. říjen 1934 |
| Manžel | Alexandr I. Karađorđević |
| Potomci | Petr II. Tomislav Ondřej |
| Rod | Hohenzollernové |
| Dynastie | Hohenzollern-Sigmaringen |
| Otec | Ferdinand I. Rumunský |
| Matka | Marie z Edinburghu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Rumunská se narodila dne 6. ledna 1900 jako Marie z Hohenzollern-Sigmaringenu v Gothě. Jejími rodiči byli Ferdinand Hohenzollernsko-Sigmaringenský a Marie z Edinburghu, již v té době žili u jejího děda Alfréda Sasko-Cobursko-Gothského. Princeznou Rumunskou se stala teprve roku 1914, poté co její otec nastoupil na rumunský trůn. Tam byla známa také pod jménem Marioara, zatímco její blízcí ji zvali důvěrně Mignon.
8. června 1922 se vdala za Alexandra Karađorđeviće, krále Srbů, Chorvatů a Slovinců. Měli společně tři děti:
Od roku 1929 jí náležel titul královny Jugoslávie, předtím byla královnou Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po smrti krále Alexandra v důsledku atentátu v Marseille 9. října 1934, byl její titul královna matka. Vlády za jejího neplnoletého syna Petra se v zastoupení ujal její švagr Pavel Jugoslávský.
Královna Marie zemřela v londýnském exilu 22. června 1961 a byla pohřbena na královském hřbitově při Frogmore.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Rumunská na Wikimedia Commons Jugoslávská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: – |
1929–1934 Marie Rumunská (1900–1961) |
Nástupce: Alexandra Řecká a Dánská |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
