polská královna a velkokněžna litevská From Wikipedia, the free encyclopedia
Marie Kazimíra Louise de La Grange d'Arquien (polsky Maria Kazimiera; 28. červen 1641, Nevers – 30. leden 1716, Blois),[1] známá pod zdrobnělinou Marysieńka („Maruška“), byla francouzská šlechtična a královna (1674–1696) Polsko-litevského soustátí.
| Marie Kazimíra d’Arquien | |
|---|---|
| Polská královna a velkokněžna litevská | |
_-_Google_Art_Project.jpg) Marie Kazimíra, obraz Jana Triciuse (1676) | |
| Doba vlády | 1674–1696 |
| Korunovace | 2. únor 1676 |
| Narození | 28. červen 1641 Nevers, Neverské hrabství (dnes Francie) |
| Úmrtí | 30. leden 1716 Blois, Francouzské království |
| Pohřbena | Wawel |
| Předchůdce | Eleonora Marie Josefa Habsburská |
| Nástupce | Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová |
| Manželé | Jan Zamoyski Jan III. Sobieski |
| Potomci | Jakub Ludvík Sobieski, Maria Teresa Sobieská, Tereza Kunhuta Sobieská, Aleksander Benedykt Sobieski, Konstanty Władysław Sobieski, Teresa Teofila Sobieská, Adelajda Ludwika Sobieská a Jan Sobieski |
| Otec | Henri de la Grange d'Arquien |
| Matka | Françoise de la Châtre |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma Ludoviky Marie Gonzagové, polské královny italsko-francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieským, jenž se tam vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan „Sobiepan“ Zamoyski. Zamoyski zemřel v roce 1665; 14. července téhož roku se ovdovělá Marie vdala za Sobieského.
V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále Ludvíka XIV.
Královský pár je dnes známý svými milostnými dopisy vydanými dlouho po jejich smrti, z nichž většina byla napsaná mezi lety 1665 a 1683, kdy je rozdělovaly buď vojenská tažení Jana III. nebo královniny cesty do Paříže. Tyto dopisy dovolují nahlédnout jak do pocitů zamilovaného páru, tak odrážejí problémy, jimž tehdy čelili. Zároveň se v nichž řeší běžné přízemní záležitosti týkající se dvora a králova každodenní rozhodnutí, která se svou ženou často konzultoval.[2] Jan III. svou ženu v těchto dopisech nazýval zdrobněle „Maruška“, pod kteroužto něžnou přezdívkou byla známa i na veřejnosti.
Jan Sobieski zemřel v roce 1696. Marie Kazimíra navždy Polsko opustila o 3 roky později a odjela do Říma, kde žila až do roku 1713, udržujíc tam přátelské styky s papeži. Posléze se vrátila do rodné Francie, nebylo ji však králem dovoleno přijít ke dvoru, takže dožila v městě Blois, kde zemřela ve věku 74 let. Její tělo bylo následujícího roku přeneseno do Varšavy a roku 1733 nakonec do Krakova, kde spočívá dodnes.
S Janem Zamoyským měli 4 děti, všechny však zemřely krátce po narození:
S Janem Sobieským pak měli celkem 13 dětí:
Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti: Jakub (později pretendent polského trůnu), Alexandr, Konstantin a Tereza Kunegunda (později manželka bavorského kurfiřta a matka římskoněmeckého vzdorocísaře Karla VII.).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
