From Wikipedia, the free encyclopedia
Marian Gołębiewski (22. září 1937, Trzebuchów – 11. března 2024) byl polský římskokatolický biskup, docent (v Polsku habilitovaný doktor) teologie, v letech 1996–2004 košalinsko-kolobřežský biskup, v letech 2004–2013 vratislavský arcibiskup a od roku 2013 emeritní biskup vratislavské arcidiecéze. V srpnu 2021 ho Vatikán potrestal za nedbalost v případě prověřování obvinění ze sexuálního zneužívání.
| Jeho Excelence Dr hab. Marian Gołębiewski dr. h. c. | |
|---|---|
| emeritní vratislavský arcibiskup | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | vratislavská |
| Jmenování | 20. července 1996 |
| Uveden do úřadu | 3. dubna 2004 |
| Období služby | 2004–2013 |
| Předchůdce | Henryk Gulbinowicz |
| Nástupce | Józef Kupny |
| Heslo | „Ad imaginem Tuam[1]“ „V obraze i podobenství Tvém“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 24. června 1962 světitel Antoni Pawłowski |
| Biskupské svěcení | 31. srpna 1996 světitel Józef Kowalczyk 1. spolusvětitel Henryk Muszyński 2. spolusvětitel Marian Przykucki[2] |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 22. září 1937 |
| Místo narození | Trzebuchów,  Polsko |
| Datum úmrtí | 11. března 2024 (ve věku 86 let) |
| Místo úmrtí | Vratislav |
| Povolání | katolický kněz, teolog, biblista, lektor, vysokoškolský učitel a katolický biskup |
| Alma mater | Vyšší teologický seminář ve Włocławku (1956–1962) Teologická fakulta Katolické univerzity v Lublinu (1966–1968) Papežský biblický institut (1969–1971) Katolický institut v Paříži (1992–1993) Teologická fakulta Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského (1994) |
| Řády a ocenění | čestný doktor |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se 22. září v Trzebuchově. V letech 1952–1956 studoval na Nižším duchovním semináři Jana Długosze ve Włocławku, kde složil interní závěrečné zkoušky. Státní zkoušku složil také v roce 1956, ovšem na škole Jana Matejky v Poznani.[3][4]
V roce 1956 nastoupil studium na Vyšším duchovním semináři ve Włocławku,[4] kde byl také 24. června 1956 vysvěcen na kněze místním diecézním biskupem Antonim Pawłowskim.[1][2]
Mezi lety 1966 a 1968 studoval speciální výzkum Písma Svatého na teologické fakultě Katolické univerzity v Lublinu. Studium ukončil ziskem titulů magist a kanonický bakalář.[5] Dále pokračoval ve studiích na Papežském biblickém institutu v Římě. V roce 1976 získal doktorát, který byl nostrifikován na univerzitě v Lublinu.[3]
Ve školním roce 1992/1993 působil jako stipendista na Katolickém institutu v Paříži.[4]
Roku 1994 získal na Univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě habilitaci v oboru teologických věd.[3][6]
Po kněžském svěcení pracoval jako vikář nejprve v letech 1962–1964 ve farnosti svatého Mikuláše biskupa a pastýře ve Ślesině a poté ve farnosti Nanebevzetí nejsvětější Panny Marie ve Zduńské Woli.[1][5]
Roku 1976 nastoupil jako učitel na Vyšším duchovním semináři ve Włocławku. Přednášel tam výklad Písma Svatého Starého zákona a to kromě polštiny také v hebrejštině, řečtině, latině a angličtině.[3][4] V letech 1981–1982 působil ve škole jako studijní prefekt a od roku 1983 do roku 1992 jako rektor. V té době také přednášel na Vyšším misionářském semináři v Bydhošti a na Pastoračním ústavu a Institutu vyšší duchovní kultury ve Włocławku.[4]
Od akademického roku 1979/1980 působí na Akademii katolické teologie ve Varšavě. V roce 1983 se stal odborným asistentem na katedře Písma Svatého Starého zákona a o rok později byl zvolen vedoucím této katedry.
V rámci Włocławekské diecéze byl členem kněžské rady a kolegia poradců, zasedal v biskupském soudním dvoře (1978–1989) a byl prosynodálním examinátorem (od roku 1982).[4]
Jako kněz byl také součástí komise polských duchovních seminářů, komise pro biskupský dialog s judaismem a komise pro presynodální katolickou výchovu.[4] V letech 1978–1986 byl členem redakční rady kněžského atenea a rovněž redaktorem dvoutýdeníku włocławské diecéze – Ład Boży.[4]
20. července jmenoval papež Jan Pavel II. Mariana Gołębiewského biskupem košalinsko-kolobřežeské diecéze a 31. srpna toho roku byl v košalinské katedrále vysvěcen na biskupa.[3] Hlavním světitelem byl arcibiskup Jozef Kowalczyk, apoštolský nuncius v Polsku.
V roce 1998 se stal profesorem na teologické fakultě Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani.[4] Roku 2001 jej papež Jan Pavel II. jmenoval členem Papežské rady pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov.[7]
3. dubna 2004 přijal papež rezignaci vratislavského arcibiskupa Henryka Gulbinowicze a Marian Gołębiewski nastoupil na jeho místo.[3][8] Slavnostní uvedení do úřadu se konalo 24. dubna 2004 ve vratislavské katedrále. 29. června pak obdržel z rukou papeže pallium metropolity.[9]
V době svého působení na pozici arcibiskupa byl členem Stálé rady biskupské konference, předsedou rady apoštolských laiků a předsedou komise pro biblickou věrouku.[4][5] V roce 2006 byl hlavním světitelem biskupa Andrzeje Siemieniewského a spolusvětitelem biskupů Adama Bałabucha (2008) a Marka Mendyka (2009).[2]
Roku 2008 obdržel od papežské teologické fakulty ve Vratislavi čestný doktorát.[10]
18. května 2013 složil svou funkci do rukou papeže Františka a požádal jej o vedení arcidiecéze do doby než bude slavnostně uveden nový arcibiskup.[11][12][13] Papež jeho přání vyhověl.
V srpnu 2021 ho Svatý stolec na základě ustanovení Kodexu kanonického práva a motu proprio papeže Františka Vos estis lux mundi potrestal za nedbalost v případě prověřování obvinění ze sexuálního zneužívání. Na základě ukončeného vyšetřování musí penzionovaný arcibiskup v rámci trestu „žít v duchu pokání a modliteb“, zakázanou má účast na veškerých veřejných obřadech. Musí také poslat „příhodnou částku“ Nadaci svatého Josefa, která pomáhá obětem zneužívání.[14][15]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
