![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Mani_1_small.jpg/640px-Mani_1_small.jpg&w=640&q=50)
Mani (poloostrov)
poloostrov v Řecku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Mani (řecky Μάνη) je poloostrov v Řecku, součást kraje Peloponés. Mani je prostřední z trojice výrazných výběžků v jižní části poloostrova Peloponés, na západě jej omývají vody Messénského zálivu a na východě Lakónský záliv. Délka poloostrova činí 75 km a maximální šířka 28 km. Žije zde okolo dvaceti tisíc obyvatel, největším městem je Gythio.
Mani | |
---|---|
![]() Horská krajina s kamennými věžemi | |
Nejvyšší bod | Profitis Ilias (2407 m n. m.) |
Rozloha | 1800 km² |
Stát | Řecko![]() |
Obyvatelé | 20 000 |
Souřadnice | 36°33′32,4″ s. š., 22°25′49,08″ v. d. |
![]() | |
Mani na mapě Řecka | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dělí se na regiony Exo Mani (Messénie), Kato Mani a Mesa Mani (Lakónie). Nachází se zde pohoří Taygetos, dosahující nadmořské výšky přes 2400 metrů. Poloostrov končí mysem Matapan, nejjižnějším bodem řecké pevniny. Jeskyně Diros jsou významnou turistickou atrakcí a archeologickým nalezištěm z období neolitu.
Název poloostrova je odvozován od hradu Grand Magne, který zde vznikl v době Achajského knížectví. Obyvatelé jsou známí jako Manioté a považují se za potomky Dórů. Neúrodný a obtížně přístupný kraj si udržel značnou míru svébytnosti a sloužil tradičně jako azyl pro různé psance, řádili zde kleftové. Památkou na boje mezi místními klany, v nichž hrála klíčovou roli krevní msta, jsou charakteristické kamenné věžovité domy.[1] V roce 1821 byla v městečku Areopoli vyhlášena nezávislost Řecka na Osmanské říši.