Management znalostí
praktická odborná činnost zaměřená na využití znalostí v rozhodovacích a řídících procesech za podpory informačních a komunikačních technologií / From Wikipedia, the free encyclopedia
Management znalostí (angl. knowledge management) jako pojem obsahuje řízení organizace, resp. lidské činnosti obecně, na bázi využití znalostí jako nového produktivního ekonomického zdroje. Je to efektivní propojení těch, kteří vědí, s těmi, kteří vědět potřebují, a to přeměnou osobních (převážně skrytých čili tacitních) znalostí na znalosti organizační (převážně explicitní), neboli formální, a to formou komunikace, zapojení a sdílení.[1]
Je mnoho různých konkretizací téhle základní definice podle toho, v jaké oblasti se management znalostí má uplatnit. Jako zavedený obor se KM vyučuje od roku 1991 a zahrnuje předměty vyučované v oborech podnikové administrativy, informačních systémů, managementu, knihovnictví a informační vědy.[2][3] K výzkumu KM mohou přispívat i další obory, včetně informací a médií, informatiky, veřejného zdravotnictví a veřejné politiky. Několik univerzit nabízí specializované magisterské studium v oblasti řízení znalostí.[4]
V oblasti informačních technologií se ponechal anglický název knowledge management pro sběr, ukládání, distribuci a implementaci znalostí v datových souborech, používá se pojem knowledge management na různé uspořádání software produktů, datových skladů, firmy si vytvářejí svůj intelektuální kapitál.
V oblasti všeobecného řízení organizace se ujal pojem znalostní management jako soubor opatření a nástrojů pro management a organizační řízení podniku. Představiteli tohoto směru v ČR jsou prof.Jan Truneček z VŠE Praha, Doc. Ing.Vladimír Bureš, Ph.D. z FIM University H.Králové a Doc. Ing. Ludmila Mládková, Ph.D., jejichž díla jsou uvedena v literatuře.
V oblasti ekonomie a produktivity definoval pojem management znalostí P.F.Drucker v díle Věk diskontinuity v části Ekonomika znalostí jako řízení pracovníků disponujících znalostmi, přičemž tenhle úkol definoval jako zásadní důležitost pro výkonnost a úspěšnost rodící se společnosti znalostí.
"Na management znalostí můžeme hledět přinejmenším z dvou úhlů pohledu:
První ho zdůrazňuje jako záměrně organizovaný manažerský systém umožňující řídit a využívat systém faktů, hypotéz, principů, zákonů, teorií a informací a vůbec všech produktů poznání tak, jak jej prezentuje soudobá společnost.
Druhý úhel pohledu vnímá management znalostí jako procesní děj produkce nových znalostí, ve kterém se řeší problémy, objevují zákonitosti, produkují se objektivní intelektuální novinky a inovace. Znalostní management neboli management znalostí je tedy procesem poznávání a přetváření znalostí."[5].