Malá pevnost Terezín
historická část města Terezín From Wikipedia, the free encyclopedia
Malá pevnost Terezín je výrazná část města Terezína nacházející se na pravém břehu řeky Ohře při bývalé státní silnici I/8 (nyní silnice II/608) na trase Praha–Teplice–Drážďany asi 60 kilometrů severně od Prahy a 4 kilometry jihozápadně od Litoměřic. Tato původně vojenská pevnost vznikla společně s celým městem Terezínem koncem 18. století na pravém břehu Staré Ohře a již v 19. století sloužila jako vězení.
| Malá pevnost Terezín | |
|---|---|
 Hlavní vstup do pevnosti (fotografováno z chodníku na Národním hřbitově Terezín) | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2. polovina 18. století[1] |
| Poloha | |
| Adresa | Terezín,  Česko |
| Souřadnice | 50°30′45″ s. š., 14°9′26″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11773/5-4 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pevnost - Malá pevnost a Národní hřbitov) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Za první světové války sehrála malá pevnost roli žaláře pro odpůrce Rakouska-Uherska a války. V těsné blízkosti Terezína byl zřízen největší zajatecký tábor na českém území. Za první světové války zde byl vězněn srbský nacionalista Gavrilo Princip, který 28. června 1914 spáchal v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chotkovou.[2] Tato událost byla záminkou k 1. světové války. Princip zemřel v otřesných podmínkách terezínského vězení po čtyřech letech 28. dubna 1918 na tuberkulózu.
V době druhé světové války zde od 10. června 1940 do května 1945 sídlila neblaze proslulá věznice pražského gestapa. V tomto období prošlo věznicí kolem třiceti tisíc vězňů.[3]
Mezi zdejší dozorce patřili mj.:
- SS-Hauptsturmführer Heinrich Jöckel (1898–1946)
- SS-Scharführer Hans Lewinsky (1899–1947)
- SS-Scharführer Albert Neubauer (1910–1948)
- SS-Scharführer Wilhelm Schmidt (1911–1946)
- SS-Oberscharführer Stefan Rojko (1910–2000).
Nacisté z tábora uprchli 5. května 1945 večer.[4]
Vlivem špatných hygienických podmínek mezi vězni vypukla začátkem roku 1945 epidemie skvrnitého tyfu, což bylo zjištěno rozborem 90 vzorků od skupiny vězňů z Malé pevnosti, vyslaných na zákopové práce do Hradce Králové. Následně začal český lékař MUDr. Karel Raška organizovat lékařskou pomoc. Dne 4. května dorazila první skupina českých lékařů a dobrovolníci, včetně 50 žákyň ošetřovatelské školy na Bulovce.[5]
Do Terezína dorazily 10. května 1945 jednotky 5. gardové armády pod velením generálporučíka A. I. Rodimceva. Vojenským velitelem Terezína se stal major M. A. Kuzmin. Následujícího dne dorazila sovětská sanitní kolona a 13. května sanitní vlak. Na místě bylo rozvinuto pět armádních nemocnic s kompletním vybavením.[6]
V letech 1945–1948 Malá pevnost sloužila jakožto internační tábor pro německé válečné zajatce a dále také pro civilní osoby německé národnosti, které měly být na podkladě Benešových dekretů po válce odsunuty z Československa do Německa.[7]
Dnes se v Malé pevnosti nalézá sídlo muzejní, kulturní a vzdělávací instituce s názvem Památník Terezín. Těsně před hlavní západní branou Malé pevnosti se nalézá Národní hřbitov Terezín.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
