Malá Arménie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Malá Arménie (arménsky Փոքր Հայք, řecky Αρμενία Μικρα, latinsky Armenia Minor) je historická oblast na horním toku Eufratu, Čorochu, Kelkitu a Halysu.[1]
Území náleželo k Achajmenovské říši. Poté jej dobyl[1] Alexandr Veliký, ale po jeho smrti se roku 322 př. n. l. stalo suverénním královstvím s hlavním městem Ani-Kamach. Za vlády Mithridata VI. se ve 2. století př. n. l. se stalo součástí Pontského království. Ten nechal vybudovat v Malé Arménii sedmdesát pět opevněných hradů. Po smrti Mithridata přecházelo území na různé římské panovníky a měnily se jeho správní hranice. Caligula obnovil v roce 39 n. l. království Malé Arménie, závislé na Římě. Císař Vespasianus v roce 72 n. l.[1] zrušil království a začlenil je do provincie Kappadokie. Na konci 3. století Dioklecián vyčlenil Malou Arménii jako samostatnou provincii a Theodosius ji rozdělil na dvě provincie.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
