![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Pome_Nos.jpg/640px-Pome_Nos.jpg&w=640&q=50)
Malvice
From Wikipedia, the free encyclopedia
Malvice (latinsky pomum) je druh nepravého dužnatého nepukavého plodu. Malvice vzniká ze spodního nebo výjimečně z polospodního gynecea tvořeného několika do různé míry srostlými plodolisty.[1] Z morfologického hlediska se jednotlivé části jádřince vyvíjejí z pouzder semeníku,[2] zatímco dužnaté části plodu se formují až po opylení dužnatěním češule květu.[3]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Pome_Nos.jpg/640px-Pome_Nos.jpg)
Semena (2) vzniklá z gynecea jsou obklopena suchomázdřitým endokarpem tvořícím tzv. jaderník (3), dále mezokarpem (4) a zbytnělým květním lůžkem (6) tvořícími dužninu a povrch tvoří exokarp (7) ve tvaru tuhé blány. Na opačné straně plodu než je stopka (1) jsou zaschlé zbytky kalichu (5).
Malvice jsou charakteristickým plodem některých rodů čeledi růžovitých (Rosaceae), v minulosti řazených do podčeledi Maloideae (v dnešní taxonomii součásti podčeledi Spiraeoideae). Kromě známých ovocných dřevin (jabloň, hrušeň) mají malvice např. jeřáb, hloh, mišpule, mišpulník, temnoplodec, kdouloň, kdoulovec, hlohyně, blýskalka (Photinia) a muchovník.