maják v Estonsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Maják Tallinnamadala (estonsky: Tallinnamadala tuletorn) je maják, který stojí na mělčině v moři asi 14 km severně od ostrova Aegna ve Finském zálivu v Baltském moři v Estonsku.[1] Navádí lodi, které připlouvají a odplouvají z Botnického zálivu.
| Maják Tallinnamadala | |
|---|---|
 | |
| Lokace | Finský záliv, Baltské moře, Estonsko |
| Souřadnice | 59°42′43″ s. š., 24°43′53″ v. d. |
| Konstrukce | železobeton |
| První stavba | 1969 |
| Označení/Konfigurace | Admiralty C3842 ARLHS EST-055 NGA 12784 EVA-200 |
| Výška | 29 m |
| Dosah | 10 nm (18 km) |
| Charakteristika | FI (2) W 15s |
 | |
Registrační číslo Estonského úřadu námořní dopravy (Veeteede Amet, EVA) je 200.[2]
Maják byl postavený v roce 1969, vymezuje nebezpečnou mělčinu vzdálenou 32 km severně od námořního přístavu v Tallinnu. Od roku 1718 byla mělčina vymezena signalizační lodí. Od roku 1858 v plavební sezoně severně od mělčiny Tallinnamadaly kotvila plovoucí lucerna. V roce 1864 byla nahrazena plachetnicí zakoupenou v Anglii. Ve dne byla vztyčena vlajka s modrým křížem na žlutém pozadí, v noci na 12 m stožáru byla rozsvícená olejová lampa, která byla viditelná do vzdálenosti 7 km. V mlze byl z lodi pomocí sirény vysílán zvukový signál, který byl slyšitelný na vzdálenost 1,5 nm.[3] Postupně až do roku 1950 se v hlídkování vyměnila tři signalizační plavidla. V roce 1925 roli plovoucího majáku převzal parník Nekmangrund, který kromě signalizačních koulí na stožárech měl např. radiostanici, mlhovou sirénu a zvon. Dne 11. prosince 1933 byl parník přejmenován na Tallinn. V roce 1936 byl vybaven majákovou lucernou a v roce 1940 nautofonem. V roce 1950 byla na mělčině umístěna bóje. Výstavba majáku začala v roce 1960. Vlivem bouří a působení vln byly poškozeny základy majáku a ten byl dostavěn a uveden do provozu až v roce 1969.
V roce 1995 byly na maják instalovány solární panely a maják byl automatizován. Výměny světelného zdroje (LED-350 3W) probíhaly v roce 2006 a 2014.[4]
V roce 1983 byla vydána poštovní známka s námětem majáku.
Válcová dvoupodlažní dvoustupňová věž vysoká 29 metrů s třemi ochozy a lucernou je usazena na betonovém základu o hmotnosti 2000 tun. Dolní betonová základová část věže je černá, užší druhá ocelová část je červená a část mezi horními ochozy včetně lucerny je žlutá.[5][1][4]
Racon na majáku vysílá signál K (– • – Morseovy abecedy), který byl na maják instalován v roce 1995.[5]
označení
