![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Drottning_Lovisa_av_Danmark_1851-1926_av_Amalia_Lindegren.jpg/640px-Drottning_Lovisa_av_Danmark_1851-1926_av_Amalia_Lindegren.jpg&w=640&q=50)
Luisa Švédská
dánská královna / From Wikipedia, the free encyclopedia
Luisa Švédská (dánsky Louise Josephine Eugenie, narozená jako Lovisa Josefina Eugenia) (31. října 1851, Stockholm – 20. března 1926, Kodaň) byla v letech 1906–1912 jako manželka dánského krále Frederika VIII. dánská královna.
Luisa Švédská | |
---|---|
královna dánská | |
![]() Královna Luisa na portrétu Amalie Lindegrenové | |
Doba vlády | 1906–1912 |
Narození | 31. října 1851 Stockholm |
Úmrtí | 20. března 1926 (ve věku 74 let) Kodaň, Dánsko ![]() |
Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Luisa Hesensko-Kasselská |
Nástupce | Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská |
Sňatek | 28. července 1869 |
Manžel | Frederik VIII. |
Potomci | Kristián Karel Luisa Harald Ingeborg Thyra Gustav Dagmar |
Dynastie | Bernadotte |
Otec | Karel XV. |
Matka | Luisa Oranžsko-Nasavská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodila se v Královském paláci ve Stockholmu jako jediná přeživší dcera švédského a norského královského páru, krále Karla XV. a jeho manželky Luisy Oranžsko-Nassavské.
Luisa, přezdívaná pro svou dlouhou šíji Labuť, byla zbožná a vážná žena, jež se nerada účastnila kodaňského veřejného života, který považovala za příliš frivolní; nejlépe se cítila v roli matky a paní domu, věnovala se literatuře a umění. Podporovala řadu křesťanských dobročinných akcí a projektů v Dánsku i Švédsku. V této zemi byla patronkou různých institucí – jednou z nich byl např. Fond princezny Luisy, věnovaný chudým dětem.
Třebaže Luisa byla jediným potomkem svého otce, krále Karla XV., nemohla po něm zasednout na spojený švédský a norský trůn, neboť švédské nástupnické právo to nepřipouštělo. Po Karlově smrti tedy na trůn nastoupil jeho mladší bratr Oskar. Po oddělení Norska od Švédska v roce 1905 se prvním norským králem, následníkem jejího strýce na norském trůně, stal její druhý syn Karel jako Haakon VII.