Luis Monti
argentinský a italský fotbalista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Luis Felipe Monti zkráceně jen Luis Monti (15. květen 1901, Buenos Aires, Argentina – 9. září 1983, Partido di Escobar, Argentina) byl italsko-argentinský fotbalista, který ve svém životě reprezentoval dvě země, Argentinu i Itálii. Hrával na pozici záložníka. Byl i fotbalovým trenérem. Byl jediným hráčem, který hrál ve dvou finálových utkání na MS se dvěma různými národními týmy. Byl považován za jednoho z nejlepších fotbalistů své doby a díky své fyzické síle dostal přezdívku doble ancho.
Luis Monti | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
V dresu Juventusu. | |||||||
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Luis Felipe Monti | ||||||
Datum narození | 15. května 1901 | ||||||
Místo narození | Buenos Aires, Argentina | ||||||
Datum úmrtí | 9. září 1983 (ve věku 82 let) | ||||||
Místo úmrtí | Partido di Escobar, Argentina | ||||||
Výška | 167 cm | ||||||
Hmotnost | 76 kg | ||||||
Přezdívka | Doble Ancho | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový záložník (1921–1938) Fotbalový trenér (1939–1950) | ||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fotbalovou kariéru začal v argentinském klubu General Mitre. Ale po naléhání strýce odešel do Huracán kde slavil titul. Nejúspěšnější období své kariéry v Argentině měl ale v klubu San Lorenzo, během devíti sezón vstřelil 40 branek z 202 utkání a slavil tři tituly. Do Itálie odešel v létě roku 1931. K přestupu do Juventusu jej přemluvil kamarád Raimundo Orsi. V Bianconeri vydržel osm sezon a slavil čtyři tituly (1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35). Kariéru skončil v roce 1938 kvůli zranění. Ještě do roku 1947 hrál v některých amatérských klubech v Evropě (Francie, Španělsko, Švýcarsko, Německo, Rakousko a Jugoslávie).
Debut za argentinskou reprezentací odehrál v létě 1924. Byl součástí mužstva na OH 1928 kde získal stříbrnou medaili. Další stříbro slavil na prvním turnaji na MS 1930.[1] Jediné zlato za rodnou zemi získal na Copě Américe 1927.
Díky svým předkům z Itálie mohl od zimy roku 1932 hrát za italskou reprezentací s níž odehrál celkem osmnáct utkání a vstřelil jednu branku. Na MS 1934 byl součástí vítězného národního týmu. Na obou šampionátech byl federací FIFA zařazen do all-stars týmu, a to jako jediný fotbalista předválečné éry.[2]
Trenérskou kariéru zahájil v druholigovém týmu Triestina v roce 1939. Dne 28. ledna 1942 se stal trenérem Juventusu místo Ferrariho, čímž přivedl klub na šesté místo v lize, ale především k vítězství v italském poháru. Velký trenérský úspěch měl v klubu Varese, kde se mu podařilo získat postup do druhé ligy.