český archeolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Lubor Niederle (pseudonym též L. Novotný, 20. září 1865, Klatovy[2] – 14. června 1944, Praha) byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie.
| PhDr. Lubor Niederle | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. září 1865 Klatovy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. června 1944 (ve věku 78 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy, Praha |
| Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | antropolog, archeolog, prehistorik, pedagog, autor předmluvy, etnograf a slavista |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha Slovanský ústav Akademie věd České republiky |
| Ocenění | Řád sv. Stanislava 2. třídy (1911) Řád svatého Alexandra (1918) velkodůstojník Řádu čestné legie (1924) |
| Choť | Božena Niederlová |
| Děti | Lubor Niederle, Věra Dvořáková, Marcel Niederle, Miloš Niederle, Vasil Niederle |
| Rodiče | Jindřich Niederle, Františka Niederlová |
| Příbuzní | Václav Niederle[1] a Bohuslav Niederle[1] (sourozenci) |
| Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1927–1928) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle.[3]
Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče (jejichž souboj skončil až s Píčovou sebevraždou). Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem.
Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se postupně soustředil hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti – soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické.
V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu.
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
