Lidská rasa
velká skupina lidí / From Wikipedia, the free encyclopedia
Lidská rasa (někdy též plemeno) je termín, jenž označuje seskupení lidí na základě společných fyzických nebo sociálních vlastností do kategorií, které společnost obecně považuje za odlišné.[1] Tento termín se nejprve používal pro označení mluvčích společného jazyka a později pro označení národnostní příslušnosti. V 17. století se termín začal používat pro označení fyzických (fenotypových) znaků. Moderní věda považuje rasu za sociální konstrukt – identitu, která je přidělována na základě pravidel vytvořených společností.[2][1][3][4]
Společenské pojetí a seskupování ras se v průběhu času měnilo a často zahrnovalo lidové taxonomie, které definovaly základní typy jedinců na základě vnímaných znaků.[5][6] Vědci dnes považují tento biologický esencialismus za zastaralý a obecně odrazují od rasových vysvětlení kolektivní diferenciace jak v tělesných, tak v behaviorálních rysech.[7][8][9][10][11][12]
Přestože panuje široká vědecká shoda na tom, že esencialistické a typologické pojetí rasy je neudržitelné,[13][14][15][16][17][18] vědci na celém světě stále pojímají rasu velmi odlišným způsobem.[19] Zatímco někteří vědci nadále používají pojem rasy k rozlišování mezi nejasnými soubory znaků nebo pozorovatelných rozdílů v chování, jiní členové vědecké komunity naznačují, že pojem rasy je ve své podstatě naivní nebo zjednodušující.[8][20] Jiní zase tvrdí, že mezi lidmi nemá rasa taxonomický význam, protože všichni žijící lidé patří ke stejnému poddruhu Homo sapiens sapiens.[21][22]
Od druhé poloviny 20. století přispělo spojování rasy s diskreditovanými teoriemi vědeckého rasismu k tomu, že se na rasu stále více pohlíží jako na převážně pseudovědecký klasifikační systém. Ačkoli se rasa stále používá v obecných souvislostech, byla často nahrazena méně dvojznačnými a zatíženými termíny: populace, lidé, etnické skupiny nebo komunity, v závislosti na kontextu.[23][24]